Téma Tiberský ostrov je tématem, které v poslední době upoutalo pozornost společnosti. S rostoucím zájmem a významem v různých oblastech vyvolal Tiberský ostrov debaty, diskuse a analýzy v různých sektorech. Od svého vlivu na kulturu až po vliv na ekonomiku se dnes Tiberský ostrov ukázalo být velmi důležitým tématem. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Tiberský ostrov, zdůrazníme jeho důležitost, důsledky a možný budoucí vývoj. S kritickým a analytickým přístupem se ponoříme do světa Tiberský ostrov, abychom lépe porozuměli jeho dopadu na současnou společnost.
Tiberský ostrov | |
---|---|
![]() Pohled na ostrov od jihu | |
![]() ![]() Tiberský ostrov | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 41°53′27″ s. š., 12°28′38″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tiberský ostrov (Isola Tiberina), zvaný také Aeskulapův ostrov, Ostrov svatého Bartoloměje nebo Ostrov mezi dvěma mosty, je ostrov ležící na řece Tibeře v centru Říma. Měří 270 m na délku a 67 m na šířku.
Podle legendy vznikl ostrov tak, že král Tarquinius Superbus byl svržen do řeky a na jeho těle se začaly usazovat říční sedimenty. V roce 292 př. n. l. byl na ostrově vybudován chrám boha lékařství Aeskulapa, protože na nepřístupném ostrově mohli být nemocní drženi v karanténě. Zároveň byl vztyčen posvátný obelisk a špice ostrova byla obložena travertinovými deskami, aby připomínala legendární Aeskulapovu loď. Ostrov je přístupný po dvou mostech: Fabriciův most zvaný Most čtyř hlav vede na Campus Martius a Cestiův most spojuje ostrov s Trastevere. Na konci 10. století nechal Ota I. Veliký na místě pohanského chrámu postavit kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi, přejmenovaný později na baziliku sv. Bartoloměje. Jeden z jejích chrličů je pokládán za původní Aeskulapův pramen.
Dále se na ostrově nachází nemocnice Fatebenefratelli, kostel sv. Jana Kalybita a letní kino, kde se koná každoročně filmový festival Isola del Cinema. Tiberský ostrov bývá sužován pravidelnými záplavami.
Michael's Guide: Řím. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1991. ISBN 80-7106-035-6