V dnešním světě se Thomas Francis Wade stal vysoce aktuálním problémem a jeho dopad se odráží v různých oblastech společnosti. Jeho vliv sahá od politických a ekonomických aspektů až po kulturní a sociální aspekty. Je to téma, které vyvolalo velký zájem a vyvolalo debatu na všech úrovních, od akademických kruhů až po každodenní konverzace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Thomas Francis Wade a analyzujeme jeho dopad dnes, stejně jako možné důsledky, které má pro budoucnost.
Thomas Francis Wade | |
---|---|
![]() | |
Narození | 25. srpna 1818 Londýn |
Úmrtí | 31. července 1895 (ve věku 76 let) Cambridge |
Alma mater | Trinity College Harrow School |
Povolání | jazykovědec, diplomat a sinolog |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Cambridgi Foreign Office |
Ocenění | rytíř komandér Řádu lázně rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří |
Choť | Amelia Herschel[1] |
Děti | Harry Amyas Leigh Herschel Wade |
Příbuzní | Phoebe Elizabeth Herschel Wade (vnučka) |
Funkce | Ambassador of the United Kingdom of Great Britain and Ireland to the Chinese Empire (1871–1883) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir Thomas Wade (25. srpna 1818, Londýn, Spojené království – 31. července 1895, Cambridge, Spojené království) byl britský diplomat a sinolog, který vyvinul tzv. Wade-Gilesův romanizační systém čínštiny.
Pocházel z armádní rodiny a po promoci na Trinity College v Cambridge vstoupil do armády. V roce 1842 byl poslán do Číny, kde se začal zajímat o čínštinu a začal ji studovat. Nakonec se stal tlumočníkem. V roce 1845 se stal členem diplomatického sboru a sloužil na různých místech v Nankingu, Hongkongu, Pekingu. Byl u jednání o ukončení druhé opiové válce.
V roce 1875 byl povýšen do rytířského stavu. Po odchodu do penze v roce 1883, ho o pět let později univerzita v Cambridge zvolila prvním profesorem čínštiny.
Byl manželem Amelie Herschel (1841-1926), dcery Johna Herschela, anglického astronoma.
Již během své vojenské a diplomatické kariéry vydal v roce 1859 svůj Peking Syllabary, v kterém předložil romanizační systém jež později rozšířil Herbert Giles. Tento systém byl nazván Wade-Gilesův a byl používán na západě i v Číně i dlouho po zavedení oficiálního Pinyin zápisu v roce 1958.