V současné době se Třeštibok stalo tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Třeštibok upoutal pozornost milionů jedinců. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Třeštibok předmětem studia a debat v různých oblastech a generoval nejrůznější názory a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Třeštibok a jeho význam v současném kontextu s cílem porozumět jeho dopadu a významu v moderní společnosti.
![]() Třeštibok | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Vyhlídka Třeštibok | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 22. června 2013 |
Nadm. výška | 240–368 m n. m. |
Rozloha | 27,16 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-východ |
Umístění | Jílové u Prahy Petrov |
Souřadnice | 49°52′39,96″ s. š., 14°27′3,47″ v. d. |
![]() ![]() Třeštibok | |
Další informace | |
Kód | 5944 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třeštibok je přírodní památka ve správních územích obcí Jílové u Prahy a Petrov v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se na skalnatém svahu nad pravým břehem řeky Sázavy. Vyhlášena byla k ochraně motýla přástevníka kostivalového.
Název Třeštibok vychází z rozeklaných skal, o které se tříštily vody Sázavy a do kterých při zvýšené hladině narážely vory a rozbíjely se. Na začátku dvacátého století začalo být divoce vyhlížející údolí cílem turistů a v letech 1914–1924 Klub českých turistů na protějším břehu řeky vybudoval Posázavskou stezku. Prostor skal nebyl využíván k běžnému lesnímu hospodaření.[3] Hospodářský les zasahuje jen do severní části chráněného území, kde roste smrková monokultura s vmísenou borovicí a modřínem.[4]
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 22. června 2013.[5]
Přírodní památka s rozlohou 27,16 hektaru se nachází v Benešovské pahorkatině. Leží v nadmořské výšce 240–368 metrů v katastrálních územích Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy. Území se částečně překrývá s evropsky významnou lokalitou Třeštibok.[5] Jižní hranici chráněného území vymezuje železniční trať Praha–Čerčany s Pikovickým tunelem.[6]
Geologicky území náleží do oblasti Barrandienu. Podloží tvoří starohorní bazické vyvřeliny jílovského pásma, z nichž převažují ryolit a ryodacit.[7] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Benešovské pahorkatině, konkrétně v podcelku Dobříšská pahorkatina a okrsku Jílovská vrchovina.[8] Pro Jílovskou vrchovinu je charakteristický rozčleněný erozně denudační povrch s hluboce zaříznutými údolími řek.[9] V tomto prostředí se jako půdní typ na povrchu vyvinuly kambizemě.[7] Území leží v povodí Sázavy a podle jeho východní hranice protéká bezejmenný drobný potok a jeho menší přítok Zlatý potok.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT11,[8] pro niž jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.[10]
Většinu území porůstají dubohabřiny (69,1 % rozlohy) a k dalším významným biotopům patří chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (3,81 %), panonské skalní trávníky (0,27 %) a suťové listnaté lesy (1,28 %).[11] Z ohrožených druhů rostlin se u spodního okraje doubrav vzácně vyskytuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[12]
Předmětem ochrany v přírodní památce je populace přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). Tento motýl vyhledává skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy a teplé suťové lesy. Přestože v Česku není ohrožen, jeho biotopy zanikají v důsledku zarůstání a absence aktivní péče, ke které patří mozaikovité sečení jedenkrát ročně, odstraňování náletových dřevin nebo řízená extenzivní pastva.[13]
Kromě přástevníka byly v chráněném území pozorovány přelety motýlů otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a otakárka fenyklového (Papilio machaon). Z dalších ohrožených druhů hmyzu se hojně vyskytují čmelák skalní (Bombus lapidarius), čmelák zemní (Bombus terrestris), mravenec lesní menší (Formica polyctena) a další druhy mravenců rodu Formica. Z nich byl zaznamenán například ojedinělý výskyt mravence otročícího (Formica fusca). Brouky zastupuje krajník pižmový (Calosoma sycophanta), zlatohlávek skvrnitý (Mecynorhina passerinii) a zbytky populace roháče obecného (Lucanus cervus).[14]
Nejen v chráněném území, ale i v okolních lesích žije veverka obecná (Sciurus vulgaris) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Z plazů se hojně vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácně užovka hladká (Coronella austriaca) a velmi vzácně ještěrka zelená (Lacerta viridis). Pozorován byl přelet datla černého (Dryocopus martius).[14]
Území negativně ovlivňuje přítomnost prasat divokých (Suc scrofa), která požírají vzácnější druhy hub a larev brouků (zejména roháče obecného).[4]
Přírodní památkou vede žlutě značená turistická trasa z Bohulib do Petrova. Na trase se nachází vyhlídka Třeštibok.[6]