Světlana Glaserová

Dnes je Světlana Glaserová tématem, které fascinuje lidi všech věkových kategorií a prostředí. Ať už díky své historické relevanci, současnému vlivu nebo jednoduše své schopnosti překvapit a pobavit, Světlana Glaserová se stal předmětem zájmu širokého publika. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Světlana Glaserová, od jeho dopadu na společnost až po jeho vývoj v čase. Budeme se zabývat různými pohledy a názory, abychom nabídli úplnou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Světlana Glaserová
Narození24. března 1956 (69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, scenáristka, animátorka, ilustrátorka a překladatelka
ChoťBedřich Glaser malíř, animátor
RodičeVáclav Klička
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlana Glaserová, roz. Kličková (* 24. března 1956 Praha) je česká spisovatelka, překladatelka z ruštiny, scenáristka, animátorka a ilustrátorka.[1][2]

Život

Narodila se v Praze, jako druhá ze tří dětí spisovatele Václava Kličky. Po základní škole studovala SUPŠ v Praze, obor Animovaný film, kterou ukončila maturitou v roce 1976.

V letech 1977 – 1978 byla krátce zaměstnána v České televizi jako animátorka. Se svými malovanými šperky se zúčastnila několika ročníků Salónu mladých výtvarníků v Praze. Po roce 1989 spolupracovala se svým mužem Bedřichem Glaserem na společných projektech a napsala několik scénářů ke krátkým animovaným filmům, které společně s manželem realizovala za podpory Fondu pro českou kinematografii MKČR. Jako scenáristka se v r. 2000 umístila se svým scénářem pro celovečerní film „Náhoda“ mezi šesti finalisty v soutěži vyhlášené Sundance Institutem Nadace Roberta Redforda.

Od r. 2009 se jako předsedkyně o.s. Společná obrana intenzivně věnuje potírání nekalých obchodních praktik různých nepoctivých obchodních subjektů a pomoci občanům, kteří se stali jejich oběťmi.[3] Touto otázkou se zabývá i její první kniha Kdopak by se šmejdů bál?, kterou vydala v roce 2015.

Všechny knihy, které od té doby napsala, si sama ilustrovala.

Od roku 1977 je vdaná, jejím manželem je Bedřich Glaser, malíř, režisér a animátor (mimo jiné téměř všech filmů Jana Švankmajera od roku 1979). Má čtyři děti: Magdalena 1978, Karolina 1979, Michael 1990, Martin 1992.

Dílo

Kdopak by se šmejdů bál?, ilustrace

Knihy

Rusanda na větvi, ilustrace
  • Kdopak by se šmejdů bál?, 2015 (nakl. Euromedia Group)
  • Rusanda na větvi, 2016 (nakl. Euromedia Group)
  • Trosečník sibiřský, 2018 (nakl.Albatros-PLUS)
  • Osiánův cestovní kotlík aneb s Kelty nejsou žerty 2020 (nakl.Albatros)
  • Bedřich z Ořecha, 2022 (nakl. MAŤA)

Překlady z ruského jazyka

  • Tříska (Vladimír Zazubrin, 2022, nakl. MAŤA)
  • Teorie plukovníka Babukina ( Ivan Šmeljov, 2022, nakl. MAŤA)

Odkazy

Reference

  1. ↑ SVOBODOVÁ, Barbora. Potomci ruských emigrantů v České republice. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulra filozofická 2020. Bakallířská práce, vedoucé práce Mgr. Bohuslava Němcová, Ph.D. S.30-37.
  2. ↑ Světlana Glaserová - Knihovny.cz[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Světlana Glaserová, bojovnice se šmejdy promluví v pobočce kolínské knihovny
Trosečník sibiřský, ilustrace
Osiánův cestovní kotlík, aneb s Kelty nejsou žerty, ilustrace

Externí odkazy