V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Strom (graf) a prozkoumáme jeho původ, dopad a význam dnes. V průběhu historie hrál Strom (graf) zásadní roli v různých sférách společnosti a ovlivňoval jak kulturní rozvoj, tak technologický pokrok. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Strom (graf) formoval naše vnímání světa a vyvolal zásadní debaty o jeho významu v současném kontextu. Od jeho počátků až po jeho budoucí projekci si tento článek klade za cíl nabídnout komplexní vizi Strom (graf), zkoumající jeho různé aspekty a jeho dopad na náš každodenní život.
V teorii grafů se jako strom označuje graf, který je souvislý a neobsahuje žádnou kružnici. Lze jej ovšem definovat i dalšími způsoby:
Následující podmínky pro neorientovaný graf G jsou ekvivalentní:
Stromy mohou být:
Les je neorientovaný graf, ve kterém jsou libovolné dva vrcholy spojeny nejvýše jednou cestou. Ekvivalentní definice zní, že les je množina navzájem nepropojených stromů (odtud tedy jméno). Rovněž lze les definovat jako obyčejný graf, jehož žádný podgraf není kružnicí.
Tzv. zakořeněný strom (též kořenový) má jeden význačný vrchol – kořen. Zakořeněním stromu je definována orientace hran: hrany pak vedou směrem od kořene (tato orientace je tak dána u každé hrany, protože strom je acyklický). Dále se definují tyto pojmy:
Uvažujme uzel A v kořenovém stromu, pak libovolný uzel X na jednoznačné cestě od kořene do uzlu A se nazývá „předchůdce“ uzlu A (předek). Uzel ležící na cestě z uzlu A do libovolného listu stromu se nazývá „následovník“ uzlu (potomek).
Bezprostředně následující uzel ve směru z kořene do uzlu se nazývá „dítě“ nebo „syn“ uzlu (anglicky child); uzel bezprostředně předcházející je „rodič“ uzlu (anglicky parent). Kořen stromu nemá rodiče a list stromu nemá žádné syny. Ostatní uzly mohou mít libovolný počet synů.