Stabilizátor (chemie)

Tento článek prozkoumá téma Stabilizátor (chemie) do hloubky, analyzuje jeho různé aspekty a jeho relevanci dnes. Stabilizátor (chemie) je téma, které upoutalo pozornost odborníků a společnosti obecně a vyvolalo diskuse, úvahy a akce k jeho řešení. V průběhu historie byl Stabilizátor (chemie) předmětem studií, výzkumů a kontroverzí, což dokazuje jeho význam v různých oblastech. Tento článek si klade za cíl analyzovat a prezentovat různé pohledy na Stabilizátor (chemie) s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.

V chemickém průmyslu se jako stabilizátor označuje látka, která zabraňuje rozkladu.[1] Látky chránící před teplem a světlem se přidávají do plastů, aby bylo možné tyto plasty bezpečně zpracovávat a zabránilo se jejich opotřebení. Existují monofunkční, bifunkční i polyfunkční stabilizátory. Nejvýznamnější skupinu tvoří stabilizátory založené na vápníku (vápníkovo-zinkové a organovápenaté), olovu a cínu a také kapalné stabilizátory (HALS, benzofenon, benzotriazol). Používání stabilizátorů obsahujících kadmium se omezuje kvůli jejich dopadu na zdraví a životní prostředí.[2]

  • Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit, často používaný stabilizátor polymerů
    Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit, často používaný stabilizátor polymerů
  • Salpn je jedním z deaktivátorů kovů používaných jako aditiva zamezující oxidačním reakcím. Tyto stabilizátory tvoří stabilní komplexy s kovy, čímž zamezují jejich katalytickému působení.
    Salpn je jedním z deaktivátorů kovů používaných jako aditiva zamezující oxidačním reakcím. Tyto stabilizátory tvoří stabilní komplexy s kovy, čímž zamezují jejich katalytickému působení.

Stabilizátory polymerů

  • antioxidanty - zabraňují oxidaci, dělí se na tři hlavní druhy
    • Zachytávače kyslíku (nejčastěji fosfity, například tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit), se nejčastěji používají při počátečním zpracování.
    • Zachytávače radikálů omezují nebo zabraňují fotooxidaci polymerů. Nejčastěji se takto používají alkylfenoly jako je butylhydroxytoluen, nově se též používají stabilizátory tvořené stericky ovlivněnými aminy.
    • Antiozonanty zabraňují rozpadu polymerů způsobenému ozonem.
  • Sekvestranty vytváří cheláty s ionty kovů a omezují tak jejich katalytické účinky.
  • Ultrafialové stabilizátory chrání polymery před účinky ultrafialového záření.

Stabilizátory barev

Ke stabilizaci barev se používají emulgátory a detergenty, které stabilizují emulze.

Stabilizátory potravin

K potravinářským stabilizátorům patří emulgátory, zahušťovadla, želírovací látky, stabilizátory pěny, zvlhčovadla a protispékavé látky.

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stabilizer (chemistry) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rainer Wolf; Bansi Lal Kaul. Ullmann's Encyclopedia Of Industrial Chemistry. : , 2000. doi:10.1002/14356007.a20_459. Kapitola Plastics, Additives. 
  2. ↑ Ceresana, Market Study Stabilizers, March 2014, http://www.ceresana.com/en/market-studies/additives/stabilizers/ Archivováno 16. 5. 2016 na Wayback Machine.