V příštím článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Společnost Maxe Plancka do hloubky. Toto téma v posledních letech upoutalo pozornost akademiků a odborníků a vyvolalo debatu, která pokračuje dodnes. Od svých počátků až po svůj význam v moderní společnosti byl Společnost Maxe Plancka předmětem studií a výzkumu, které vrhly světlo na jeho mnohostranné aspekty a jeho důsledky v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé pohledy na toto téma a jeho dopad na každodenní život. Kromě toho se ponoříme do málo známých aspektů a nejnovějších zpráv souvisejících s Společnost Maxe Plancka s cílem poskytnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi této fascinující záležitosti.
Společnost Maxe Plancka | |
---|---|
Vznik | 26. února 1948 |
Právní forma | zapsaný spolek |
Sídlo | Mnichov, 805 39, Německo |
Souřadnice | 48°8′28,16″ s. š., 11°34′55,48″ v. d. |
Členové | 1 383 (2022) |
Lídr | Patrick Cramer (od 2023) |
Správní rada | Adolf Butenandt, Otto Hahn a Hans F. Zacher |
Tržby | 2,6 mld. € (2021) 2,5 mld. € (2020) |
Aktiva | 3,6 mld. € (2021) 3,4 mld. € (2019) |
Počet zaměstnanců | 23 963 (2019) a 23 950 (2021) |
Ocenění | Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2013) |
Oficiální web | www |
LEI | 894500C5L6W4ADC12P82 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften; zkráceně MPG) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů. Společnost byla založena v roce 1911 jako Společnost císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gesselschaft).[1] Po druhé světové válce byla obnovena a v roce 1948 přejmenována na Společnost Maxe Plancka na počest svého bývalého prezidenta, nositele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Plancka.[2]
Pod MPG spadá 86 ústavů a výzkumných zařízení (k 1. lednu 2021); pět ústavů a jedno výzkumné pracoviště se nachází v zahraníčí.[3]
Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, ve třech sekcích:
Vedle ústavů provozuje MPG badatelské skupiny (MPFG) a Mezinárodní výzkumné školy (IMPRS) pro doktorské studenty v úzké spolupráci s řadou univerzit, včetně zahraničních.
Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Rozpočet na rok 2018 činil něco přes 1,8 miliardy EUR. Zaměstnává 23 767 osob, z toho přes 800 stipendistů a téměř 2000 hostujících vědců a vědkyň. 54,6% vědeckých pracovníků nejsou občané Spolkové republiky, stejně jako 33% všech zaměstnanců.[3]
Společnost Maxe Plancka se těší značné vědecké autoritě. S celkovým počtem 37 nobelistů jde o jednu z největších a nejprestižnějších vědeckých institucí na světě.[4]
V žebříčku Times Litterary Supplement 2006 byla MPG na prvním místě mezi neuniverzitními vědeckými zařízeními na světě a na třetím místě (za AT&T a Argonne National Laboratory) ve výzkumu technologií. V žebříčku Nature se v roce 2018 MPG umístila mezi největšími přispěvateli do 82 předních časopisů ve všech vědeckých disciplínách. V indexu se MPG umístila třetí, po Čínské akademii věd a Harvardově univerzitě.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max-Planck-Gesellschaft na německé Wikipedii.