Společnost Maxe Plancka

V příštím článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Společnost Maxe Plancka do hloubky. Toto téma v posledních letech upoutalo pozornost akademiků a odborníků a vyvolalo debatu, která pokračuje dodnes. Od svých počátků až po svůj význam v moderní společnosti byl Společnost Maxe Plancka předmětem studií a výzkumu, které vrhly světlo na jeho mnohostranné aspekty a jeho důsledky v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé pohledy na toto téma a jeho dopad na každodenní život. Kromě toho se ponoříme do málo známých aspektů a nejnovějších zpráv souvisejících s Společnost Maxe Plancka s cílem poskytnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi této fascinující záležitosti.

Společnost Maxe Plancka
Vznik26. února 1948
Právní formazapsaný spolek
SídloMnichov, 805 39, Německo
Souřadnice
Členové1 383 (2022)
LídrPatrick Cramer (od 2023)
Správní radaAdolf Butenandt, Otto Hahn a Hans F. Zacher
Tržby2,6 mld. € (2021)
2,5 mld. € (2020)
Aktiva3,6 mld. € (2021)
3,4 mld. € (2019)
Počet zaměstnanců23 963 (2019) a 23 950 (2021)
OceněníCena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2013)
Oficiální webwww.mpg.de/en a www.mpg.de/de
LEI894500C5L6W4ADC12P82
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften; zkráceně MPG) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů. Společnost byla založena v roce 1911 jako Společnost císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gesselschaft).[1] Po druhé světové válce byla obnovena a v roce 1948 přejmenována na Společnost Maxe Plancka na počest svého bývalého prezidenta, nositele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Plancka.[2]

Pod MPG spadá 86 ústavů a výzkumných zařízení (k 1. lednu 2021); pět ústavů a jedno výzkumné pracoviště se nachází v zahraníčí.[3]

Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, ve třech sekcích:

  • Biologicko-medicinská sekce
  • Chemicko-fyzikální a technická sekce
  • Sekce společenských a humanitních věd

Vedle ústavů provozuje MPG badatelské skupiny (MPFG) a Mezinárodní výzkumné školy (IMPRS) pro doktorské studenty v úzké spolupráci s řadou univerzit, včetně zahraničních.

Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Rozpočet na rok 2018 činil něco přes 1,8 miliardy EUR. Zaměstnává 23 767 osob, z toho přes 800 stipendistů a téměř 2000 hostujících vědců a vědkyň. 54,6% vědeckých pracovníků nejsou občané Spolkové republiky, stejně jako 33% všech zaměstnanců.[3]

Společnost Maxe Plancka se těší značné vědecké autoritě. S celkovým počtem 37 nobelistů jde o jednu z největších a nejprestižnějších vědeckých institucí na světě.[4]

V žebříčku Times Litterary Supplement 2006 byla MPG na prvním místě mezi neuniverzitními vědeckými zařízeními na světě a na třetím místě (za AT&T a Argonne National Laboratory) ve výzkumu technologií. V žebříčku Nature se v roce 2018 MPG umístila mezi největšími přispěvateli do 82 předních časopisů ve všech vědeckých disciplínách. V indexu se MPG umístila třetí, po Čínské akademii věd a Harvardově univerzitě.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max-Planck-Gesellschaft na německé Wikipedii.

  1. Chronik der Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft. www.mpg.de . . Dostupné online. (německy) 
  2. Chronik der Max-Planck-Gesellschaft. www.mpg.de . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-26. (německy) 
  3. a b Zahlen & Fakten. www.mpg.de . . Dostupné online. (německy) 
  4. VĚDAVÝZKUM.CZ. Věda s budoucností: Rozhovor se členy Max Planck Sustainability Network. vedavyzkum.cz . . Dostupné online. 
  5. The top 10 global institutions for 2018. Nature. 2019-06-19. Dostupné online . doi:10.1038/d41586-019-01922-z. (anglicky) 

Externí odkazy