V současné době se Sojuz 19 stalo tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Sojuz 19 předmětem debat, výzkumu a analýz v různých oblastech, jako je věda, kultura, politika a společnost. Tento fenomén vyvolal řadu dopadů, které ovlivnily způsob, jakým lidé vnímají a přistupují k Sojuz 19 ve svém každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sojuz 19 a jeho význam v současném kontextu a poskytneme podrobnou a vyčerpávající analýzu, která čtenáři umožní lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům v dnešní společnosti.
Sojuz 19 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
COSPAR | 1975-065A |
Hmotnost | 6790 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Союз (Sojuz) |
Členů posádky | 2 |
Datum startu | 15. července 1975 12:20 UTC |
Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
Nosná raketa | Sojuz-U |
Délka letu | 5 d 22 h 30 m |
Datum přistání | 21. července 1975 10:50 UTC |
Fotografie posádky | |
Leonov a Kubasov | |
Navigace | |
Předchozí Sojuz 18 Následující Sojuz 20 |
Sojuz 19 byla kosmická loď SSSR z roku 1975, která se svou posádkou absolvovala společný let s lodí USA, tzv. projekt Apollo ASTP, resp. Apollo – Sojuz. Podle katalogu COSPAR dostal 1975-065A a byl 54. registrovaným letem kosmické lodě s posádkou z naší planety. Její volacím znakem byl SOJUZ.[1]
Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:
Podrobnosti vydařeného letu viz heslo Sojuz-Apollo.
Start byl 15. července 1975, přistání 21. července 1975. Souběžně s oběma loděmi byla na oběžné dráze také loď Sojuz 18 pevně spojená se stanicí Saljut 4[2].
Udaná startovací hmotnost byla 6700 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Loď byla vybavena upraveným spojovacím zařízením.