Dnes se ponoříme do vzrušujícího a relevantního tématu, které upoutalo pozornost mnoha: Soběchlebské terasy. Od svých počátků až po dopad na dnešní společnost je Soběchlebské terasy tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Soběchlebské terasy, od jeho historického pozadí až po jeho vliv na každodenní život. Prostřednictvím hluboké a promyšlené analýzy se budeme snažit porozumět důležitosti a významu, který má Soběchlebské terasy dnes, a také jeho potenciálu pro budoucnost. Stručně řečeno, ponoříme se do cesty, na které objevíme bohatost a složitost Soběchlebské terasy a budeme se zabývat různými pohledy a přístupy, abychom obohatili naše znalosti o tomto fascinujícím tématu.
![]() Soběchlebské terasy | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
PP Soběchlebské terasy - dno rokle | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 2. června 2011 |
Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
Nadm. výška | 340–374 m n. m. |
Rozloha | 2,64 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraje | Ústecký |
Okres | Louny |
Umístění | Soběchleby |
Souřadnice | 50°13′2,16″ s. š., 13°31′50,53″ v. d. |
![]() ![]() Soběchlebské terasy | |
Další informace | |
Kód | 5681 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Soběchlebské terasy jsou přírodní památka asi jeden kilometr severovýchodně od Soběchleb v okrese Louny. Chráněné území s rozlohou 2,64 ha bylo vyhlášeno 2. června 2011. Důvodem jeho zřízení je ochrana evropsky významné lokality s výskytem střevíčníku pantoflíčku.[3]
Přírodní památka se nachází asi 700 m východo-severo-východně od obce Soběchleby v nadmořské výšce 350 m n. m. Jedná se o hlubokou rokli v údolí Černockého potoka. Stromové patro je tvořeno smíšeným lesem s přítomností dubu letního a zimního, břízy, jilmu horského a habrolistého, smrku, borovice lesní a modřínu. Bylinné patro odpovídá společenstvu teplomilných doubrav. Roste zde početná populace kriticky ohroženého střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) – uváděno je cca 70 jedinců.[3] Hojný je zde bradáček vejčitý (Listera ovata). V literatuře je uváděn též výskyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) či jalovce obecného (Juniperus communis).