V dnešním světě je Střevíčník pantoflíček téma, které získalo nepopiratelnou relevanci. Od svého vzniku přitahuje pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolává intenzivní diskuse a analýzy v různých oblastech. Význam Střevíčník pantoflíček spočívá v jeho dopadu na společnost, ekonomiku, životní prostředí, technologie a mnoho dalších oblastí. Protože zájem o Střevíčník pantoflíček stále roste, je nezbytné porozumět jeho rozsahu a důsledkům a také prozkoumat různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Střevíčník pantoflíček, abychom nabídli komplexní vizi, která čtenáři umožní ponořit se do tématu, které nepochybně označí budoucnost naší reality.
![]() | |
---|---|
![]() Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
Podčeleď | Cypripedioideae |
Rod | střevíčník (Cypripedium) |
Binomické jméno | |
Cypripedium calceolus L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) je vytrvalá rostlina z čeledi vstavačovitých (orchideje). V České republice patří mezi silně ohrožené druhy rostlin (C2b) a je chráněn zákonem.
Nápadným znakem této rostliny je dolní 3–4 cm velký botkovitě vyklenutý pysk okvětního lístku, okolo něhož stojí špičaté lístky.
Na lodyze bývají 1–2 květy. Rostliny poprvé vykvétají až po 16 letech. Mají větvený oddenek.
Roste na mírně vlhkých přes léto vysychajících vápenitých půdách chudých na dusík. Roste v polostinných a světlých lesích s řídkým bylinným podrostem. Nejčastěji doplňuje podrost hercynských habrových doubrav. Na severní Moravě a v jižních Čechách se objevuje především v květnatých bučinách. V Bílých Karpatech, Slánské tabuli a Českém středohoří roste na širokolistých suchých trávnících. K životu potřebuje existenci symbiotických hub v půdě.
Střevíčník se v Česku vyskytuje přibližně na 100 lokalitách, větší počet lokalit leží na Moravě. V Čechách je rozšířen zejména v oblasti Džbánu, Orlickém podhůří, Třebovském mezihoří, Českém středohoří, Středočeské křídové tabuli a ojediněle v Pošumaví. Nevyskytuje se v západních Čechách a na Ostravsku. Lokalit střevíčníku ubývá kvůli přeměně lesů na smrkové monokultury a zejména kvůli vyrýpávání celých trsů zahrádkáři, čímž často dochází k likvidaci celých populací.