Čičov (přírodní rezervace)
V tomto článku se budeme zabývat problémem Čičov (přírodní rezervace), který v posledních letech získal velký význam. Čičov (přírodní rezervace) je téma, které svým dopadem na různé oblasti společnosti vzbudilo zájem odborníků i laické veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Čičov (přírodní rezervace), od jeho počátků až po současné implikace. Podobně budeme analyzovat různé pohledy a přístupy, které byly kolem tohoto tématu vyvinuty, abychom nabídli širokou a kompletní vizi Čičov (přírodní rezervace). Bezpochyby se jedná o vzrušující téma, které slibuje vzbudit obohacující debatu a osvětlit základní problémy pro pochopení současné reality.
 Čičov | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 23. května 1951 |
| Nadm. výška | 400–476 m n. m. |
| Rozloha | 7,65 ha[1][2] |
| Správa | AOPK ČR |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Umístění | Libčeves (k. ú. Hořenec) |
| Souřadnice | 50°27′38,49″ s. š., 13°48′8,19″ v. d. |
  Číčov | |
| Další informace | |
| Kód | 2469 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Čičov | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 476 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Bělušická vrchovina |
| Hornina | leucitit, brekcie |
| Povodí | Bílina (řeka), Ohře |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čičov je přírodní rezervace v okrese Louny na stejnojmenném kopci (někdy též Číčov či Hořenecký Špičák; německy Spitzberg) o výšce 476 m n. m. u osady Hořenec, nad křižovatkou silnic č. I/15 a II/257. Výměra přírodní rezervace je 7,2 ha. Ochrana byla vyhlášena 23. května 1951. Jedná se o holou čedičovou kupu se stepními společenstvy a o naleziště aragonitu s mezinárodním významem.
Nápadně špičatý, strmý, bezlesý kopec (kóta 477 m), někdy též nazývaný špičák, se nachází na severozápadním okraji Hořence mezi obcemi Kozly a Hořenec v CHKO České středohoří.
Geologie a geomorfologie
Vrch s nadmořskou výškou 476,1 metrů spadá do geomorfologického celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří, okrsku Ranské středohoří a podokrsku Bělušická vrchovina.[3] Kopec je budován pikritickým leucitinem, v jehož puklinách se nacházejí krystaly aragonitu, a brekcie.[4] Toto naleziště je uváděno v mnoha mineralogických učebnicích a příručkách. Na vrcholu jsou dosud patrné drobné lůmky po těžbě aragonitu, v současnosti je jakákoli těžba nebo sběr zakázána.[5] Lze nicméně nalézt krystaly medově žlutého aragonitu v širším rozsypu na okolních polích mimo území přírodní rezervace.
Flóra
Přírodovědecká hodnota území spočívá především v existenci dokonale vyvinuté stepní vegetace – tzv. koniklecová step. Hojně se zde vyskytuje koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), který tvoří souvislý porost na jižním svahu a vyskytuje se roztroušeně téměř po celém chráněném území. Z dalších bylin zde roste například kozinec dánský (Astragalus danicus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), divizna fialová (Verbascum), různé teplomilné trávy, kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), mateřídouška časná pravá (Thymus praecox), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) a mochna písečná (Potentilla incana).
Ochrana přírody
Chráněné území sahá od okraje okolních polí, jimiž je odříznuto od všech komunikací, až po samotný vrchol. Na území přírodní rezervace není povoleno mimo jiné jakékoliv poškozování původního stavu. To znamená, že zde není ani možné sbírat minerál aragonit bez povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
Přístup
Lokalita se nachází při západním okraji vsi Hořenec, necelých 300 metrů od autobusové zastávky Libčeves, Hořenec, rozc. Nejbližší vlakovou zastávkou bývala zastávka Sinutec na tzv. Švestkové dráze, na níž je od prosince 2019 obnovena pravidelná osobní přeprava. Okolím Číčova nevedou žádné turisticky značené cesty.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Číčov, s. 112.
- ↑ VESELÝ, Jan. Vandal přijel teréňákem a poničil světoznámé aragonitové naleziště. iDNES.cz . 2019-03-29 . Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online.
Literatura
- KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. 2. vyd. Louny: Okresní úřad Louny, 1998. 36 s.
- SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2001. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 150–151.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čičov na Wikimedia Commons - Lounské středohoří, Číčov – přírodní rezervace, botany.cz
- Vrch Číčov u Hořence, priroda.sdas.cz
