Slavětín (okres Louny)
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Slavětín (okres Louny), prozkoumáme všechny relevantní aspekty a poskytneme kompletní a detailní vizi tohoto tématu. Slavětín (okres Louny), který je dnes považován za jeden z nejdůležitějších aspektů, je téma, které si zaslouží být prostudováno a pochopeno do hloubky. V celém tomto článku objevíme jeho historii, jeho praktické aplikace, jeho dopad na společnost a jeho význam v dnešním světě. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na věc, čímž poskytneme úplnou a objektivní vizi o Slavětín (okres Louny). Připravte se ponořit se na cestu poznání a objevů o Slavětín (okres Louny)!
| Slavětín | |
|---|---|
 Panorama Slavětína s kopci Českého středohoří | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′3″ s. š., 13°54′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 653 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,40 km²[2] |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 439 09, 440 01 |
| Počet domů | 281 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Na Městečku 50 439 09 Slavětín nad Ohří [email protected] |
| Starosta | Jaroslav Jandl |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Slavětín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566713 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavětín je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba osm kilometrů východně od Loun. Žije v něm 653[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Slavětínu pochází z roku 1268 (nebo 1269[4]), kdy byl zmíněn jako zeměpanská trhová ves, kterou tehdy získalo pražské biskupství.[5] Na počátku 14. století ve městě založili páni ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833–1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.[6] Před polovinou 14. století se spolumajiteli městečka stali Zajícové z Hazmburka a později je krátkou dobu vlastnili Vartenberkové. Postoloprtští benediktýni ve Slavětíně založili proboštství a krátce poté, v sedmdesátých letech 14. století, městečko koupili páni z Hazmburka. Jan Zajíc z Hazmburka se dostal do sporu s králem Jiřím z Poděbrad, čehož využilo město Louny a Slavětín na krátkou dobu ovládlo. Podle rozhodnutí soudu z roku 1474 však muselo městečko vrátit. Na začátku 16. století Slavětín získali Sokolové z Mor.[5]
Městečko bývalo opevněné, ale podoba fortifikace je neznámá. Jejím jediným patrným pozůstatkem by mohla být nevýrazná sníženina na západní straně v prostoru mezi předpokládaným hradem a zaniklou Lounskou branou. Z pramenů jsou známy názvy tří bran (Pražská/Slánská, Pátecká a Lounská), ale jejich přesný počet a rozmístění jsou nejasné.[5]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Obyvatelstvo
| Městys Slavětín | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 689 | 664 | 693 | 769 | 780 | 853 | 896 | 655 | 621 | 577 | 495 | 423 | 423 | 463 |
| Místní část Slavětín | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 557 | 539 | 552 | 610 | 629 | 670 | 735 | 529 | 515 | 501 | 447 | 385 | 390 | 439 |
| Domy | 95 | 97 | 102 | 107 | 112 | 136 | 184 | 194 | 200 | 160 | 141 | 182 | 187 | 215 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Kystra. | ||||||||||||||
Místní části
- Slavětín
- Kystra
Doprava
Městysem prochází silnice II/239. Severně od městyse vede železniční trať Lovosice–Postoloprty, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře.[10] Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor.
- Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.
- Kaple Navštívení Panny Marie u silnice k Veltěžím
- Na hřbitově jsou hroby básníka Konstantina Biebla, historika Františka Štědrého a malíře Jana Novopackého
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Přestavěný rodný dům Konstantina Biebla s bustou a pamětní deskou na fasádě
- Fara čp. 14
- Sušárna
- Zemědělský dvůr čp. 1, tzv. Království
- Venkovská usedlost čp. 52 v Bieblově ulici
- Menhir Baba
Rodáci
- Karel Dokoupil (1896–1966), kněz
- Konstantin Biebl (1898–1951), básník a prozaik
- Václav Votruba (1909–1990), fyzik
- Otto Trefný (1932–2019), lékař a politik
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Slavětín, s. 97.
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 2. – katalog Čechy P–Ž. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 864–865.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Slavětín, s. 505.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 . Parlament České republiky, 2006-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Jaroslav PEŠINA: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950
Literatura
- Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897.
- Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slavětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Slavětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
