V dnešní době je Sivas tématem, které nabylo na významu v různých oblastech každodenního života. S rozvojem technologií a globalizací se Sivas stal pro mnohé ústředním bodem diskuse a zájmu. Jak akademicky, tak osobně, Sivas vyvolal zvědavost a debatu o svých důsledcích a důsledcích. Ať už v sociálním, politickém, ekonomickém nebo vědeckém kontextu, Sivas vyvolal nekonečné úvahy a výzkumy, které se snaží odhalit jeho složitost a důsledky pro dnešní společnost. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších dimenzí Sivas a jeho dopad na naše prostředí.
Sivas | |
---|---|
Historický lomený most Eğri Köprü přes Kizilirmak na jihovýchodě města | |
Poloha | |
Souřadnice | 39°45′ s. š., 37°1′ v. d. |
Nadmořská výška | 1285 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+03:00 TRT |
Stát | ![]() |
region | Střední Anatolie |
provincie | Sivaská |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 300 795 (2009) |
Správa | |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sivas (dříve Sebasteia) je turecké město, správní středisko provincie, jež nese jeho jméno. V roce 2009 žilo ve městě 300 795 obyvatel[1]. Leží v nadmořské výšce 1285 m n. m., v údolí nejdelší turecké řeky Kızılırmak.
Na počátku 4. století tu působil a posléze mučednickou smrtí zemřel biskup svatý Blažej. V roce 1993 došlo ve městě k události, která je označovaná jako sivaský masakr. 2. července tohoto roku bylo rozvášněným davem militantních islamistů zavražděno 37 Alevitů. Tato událost podnítila tureckou vládu, aby zaujala tvrdší postoj vůči náboženským fanatikům a antisekularistům.