Satelitní stát
V dnešním světě zůstává Satelitní stát tématem velkého zájmu a významu. Ať už mluvíme o vlivu Satelitní stát na společnost nebo jeho dopadu na globální ekonomiku, je nepopiratelné, že Satelitní stát vzbuzuje zvědavost a pozornost velkého množství lidí. V průběhu historie byl Satelitní stát předmětem četných debat a studií, které prokázaly jeho význam v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Satelitní stát, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes.
Satelitní stát, jednoduše satelit, (z latinského: satelles = osobní stráž, tělesná stráž) je pejorativní pojmenování pro stát,[1] který je v silně závislé vazbě na státu silnějším.
Stupeň závislosti může být rozdílný. V historii se uplatňovala převážně přímá vojenská závislost (tvrdá), dnes je rozšířena především závislost politická či ekonomická (měkká).
Příklady satelitních států
- Slovenský stát (1939–1945) na nacistickém Německu
- Japonsko od roku 1945 na USA[2]
- země NATO na USA[3] (síla závislosti je u jednotlivých států různá)
- země sovětského bloku (1945–1989) na SSSR (síla závislosti byla u jednotlivých států velmi[4] různá),[5] politika omezené suverenity zvaná Brežněvova doktrína (1968)
Reference
- ↑ ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. S. 402.
- ↑ BRZEZINSKI, Zbigniew. Velká šachovnice. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 232 s. ISBN 80-204-0764-2. S. 175 a násl..
- ↑ Brzezinski, s.55-56 a 65
- ↑ KENNEDY, Robert F. Třináct dní. 1. vyd. Praha – Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 1999. ISBN 80-7185-219-8. Doslov Vít Smetana: Vrcholná krize z perspektivy konce krizového století, s. 155.
- ↑ HOBSBAWM, Eric. Věk extrémů. 1. vyd. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-185-6. S. 459.
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
