Sasko-jenské vévodství

Níže uvedený článek se bude věnovat tématu Sasko-jenské vévodství, které v současnosti vzbuzuje velký zájem a zvědavost. Sasko-jenské vévodství je předmětem debat a úvah v různých oblastech, od akademické po sociální. V průběhu historie hrál Sasko-jenské vévodství významnou roli ve vývoji společnosti a ovlivňoval nejen jednotlivá rozhodnutí, ale také kulturu a hodnoty jedné éry. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prohloubit znalosti a porozumění Sasko-jenské vévodství, prozkoumat jeho různé dimenze a jeho dopad na každodenní život.

Sasko-jenské vévodství Herzogtum Sachsen-Jena ←  1672–1690  → vlajka znak
Geografie Sasko-jenské vévodství v roce 1680
Hlavní město	Jena
Rozloha	515 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Náboženství	protestantské
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející Sasko-výmarské vévodství Následující Sasko-výmarské vévodství

Sasko-jenské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Jena) je jedno z tzv. ernestinských vévodství nacházejících se v dnešním Durynsku.

Vévodství vytvořil v roce 1672 vévoda Vilém Sasko-Výmarský pro svého syna Bernarda. Po smrti Jana Viléma (v 15 letech, bez dědiců), jediného Bernardova syna, připadlo vévodství zpátky k Sasko-Výmarsku.

Sasko-jenští vévodové

• 1672–1678, Bernard Sasko-Jenský (1638–1678)
• 1678–1690, Jan Vilém Sasko-Jenský (1675–1690; protože mu byly jen 3 roky, vládl za něj regent Jan Arnošt II. Sasko-Výmarský)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.