Samo Chalupka dnes představuje téma velkého významu a zájmu v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Samo Chalupka stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech. Ať už v politické, sociální, vědecké, kulturní nebo ekonomické sféře, Samo Chalupka hraje zásadní roli v rozhodování a ve způsobu, jakým interagujeme s naším prostředím. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Samo Chalupka na různé aspekty každodenního života a také jeho význam ve stále více propojeném světě.
Samo Chalupka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 27. února 1812 Horná Lehota |
Úmrtí | 19. května 1883 (ve věku 71 let) Horná Lehota |
Povolání | básník, evangelický kněz |
Témata | literatura a evangelická církev |
Významná díla | Mor ho!, Turčín Poničan |
Příbuzní | Ján Chalupka (bratr) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Samo Chalupka (27. února 1812, Horná Lehota – 19. května 1883, tamtéž) byl slovenský romantický básník a evangelický kněz, bratr spisovatele Jána Chalupky.[1]
Narodil se v rodině evangelického faráře v Horné Lehotě. Vzdělání získával u otce, později navštěvoval evangelické gymnázium v Gemeru.[2] Od roku 1822 studoval na lyceu v Kežmarku. Od roku 1824 studoval v Rožňavě, od roku 1827 na bratislavském lyceu filozofii a teologii, kde v 1829 patřil k iniciátorům vzniku Společnosti českoslovanské, pozdějšího centra štúrovců. Chalupka působil zpočátku jako knihovník, později se stal místopředsedou této společnosti. Členové společnosti se nevěnovali jen literatuře, ale zajímali se i o dějiny, osud národů a jejich zápas za svobodu. Proto se po vypuknutí povstání polské šlechty v roce 1830 vydal do Polska jako dobrovolník; v následujícím roce byl zraněn v bojích u Haliče. Po uzdravení působil nejprve jako vychovatel v Demänové , ale již v roce 1833 pokračoval ve studiu na evangelické teologické fakultě ve Vídni. V roce 1834 působil jako evangelický kaplan v Chyžném, v roce 1836 byl farářem v Gemerských Teplicích. Po otcově smrti v roce 1840 zaujal jeho místo v rodné Horní Lehotě, kde působil až do své smrti.
Od mládí se angažoval ve slovenském národním hnutí; v roce 1837 byl členem tajného mladoslovenského spolku Vzájemnost, v roce 1844 byl členem štúrovského spolku Tatrín, v roce 1861 byl spolutvůrcem Memoranda národa slovenského a v roce 1863 spoluzakladatelem Matice slovenské. Jeho básnická dikce zásadně ovlivnila další směřování slovenské poezie na bázi lidové písně, balady a historické epiky, ale také v oblasti používání literárního jazyka, jako jeden z prvních tvořil ve středoslovenštině. Zařadil se k hlavním reprezentantům romantismu, v němž rozvinul zejména lidový jánošíkovský, ale i protiturecký motiv. V historickém zpěvu Mor ho! zobrazil hrdinský odpor Slováků v boji proti Římanům, který se často aktualizoval v našich dějinách během boje za národ.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samo Chalupka na slovenské Wikipedii.