Memorandum národa slovenského

V následujícím článku se budeme podrobně zabývat Memorandum národa slovenského, relevantním tématem, které zaujalo pozornost odborníků i laické veřejnosti. V průběhu let byl Memorandum národa slovenského předmětem debat, studií a analýz, které generovaly nekonečný výzkum a protichůdné názory. Jeho význam a dopad na moderní společnost z něj činí téma hodné prozkoumání a zamyšlení. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit dále porozumět tomu, co je Memorandum národa slovenského, jaké jsou jeho důsledky a jak může ovlivnit různé aspekty našeho každodenního života.

Památník Memoranda slovenského národa v Martině

Memorandum národa slovenského byl programový dokument slovenských národních (státoprávních, politických a kulturních) požadavků, přijatý a vyhlášený Slovenským národním shromážděním 6.–7. června 1861 v Turčianském Svätém Martině. Autorem memoranda byl Štefan Marko Daxner.

Memorandum žádalo ve čtyřech bodech zabezpečení svébytnosti slovenského národa ústavními zákony, rovnoprávnost národa a zákonité vymezení jeho území. Dále mělo požadavky jazykové, školské, administrativní a osvětové.

Mezi méně závažná ustanovení též patřily požadavky na zřízení Právnické akademie, katedry řeči a literatury slovenské na univerzitě v Pešti, požadavky, aby školy mohly vyučovat ve slovenštině, mohly se vydávat slovenské hospodářské časopisy a zřizovat slovenské hospodářské spolky.

Požadavky splněny nebyly, do 1. světové války však zůstaly základním programovým cílem slovenského národního hnutí a Slovenské národní strany.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Memorandum národa slovenského na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy