Salcburské knížecí arcibiskupství

V tomto článku budeme zkoumat a analyzovat Salcburské knížecí arcibiskupství z různých perspektiv a v různých kontextech. Salcburské knížecí arcibiskupství je téma, které upoutalo pozornost lidí po celém světě a jeho důležitost a dopad jsou nepopiratelné. V průběhu let rozpoutal Salcburské knížecí arcibiskupství vášnivé debaty, podnítil významné změny a byl pro mnohé zdrojem inspirace. V tomto příspěvku se hluboce podíváme na Salcburské knížecí arcibiskupství, abychom pochopili jeho význam, relevanci a vliv na naše životy. Od svého vzniku až po svůj vývoj zanechal Salcburské knížecí arcibiskupství ve společnosti nesmazatelnou stopu a je nezbytné porozumět jeho dosahu, abychom mohli ocenit jeho skutečnou hodnotu. Cílem tohoto článku je nabídnout úplný a zasvěcený přehled o Salcburské knížecí arcibiskupství a přispět tak k pochopení a diskusi o tomto tématu.

Salcburské knížecí arcibiskupství
Archiepiscopatus Salisburgensis
Fürsterzbistum Salzburg
← Bavorské vévodství 1328–1803 Salcburské kurfiřtství →
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Svatá říše římská v roce 1684
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
salcburský tolar (Salzburg Thaler)
Státní útvary a území
Předcházející
Bavorské vévodství Bavorské vévodství
Následující
Salcburské kurfiřtství Salcburské kurfiřtství

Salcburské knížecí arcibiskupství, též zvané jako Solnohradské knížecí arcibiskupství (německy Fürsterzbistum Salzburg nebo Erzstift Salzburg), byl církevní politický útvar řízený salcburskými knížaty-arcibiskupy.

Historie

Vznik biskupství sahá až do roku 739. Na arcibiskupství bylo zanedlouho povýšeno roku 798 a bylo součástí tehdejší Franské říše. Na rozdíl od větší a dodnes existující salcburské arcidiecéze šlo o území, na kterých arcibiskup vykonával nejen duchovní, ale i světskou moc.

Arcibiskupství solnohradské zaniklo sekularizací v letech 1802 až 1803 a na jeho území vzniklo Kurfiřtství solnohradské, to však netrvalo déle než dva roky a vystřídalo jej vévodství.

Panovníci knížectví

Rupert Salcburský, první panovník salcburské diecéze
Salcburská katedrála svatých Ruperta a Virgila
Jméno Doba vlády
Biskupové-opati kláštera sv. Petra v Salcburku
Sv. Rupert (biskup-opat salcburský, také biskup wormský) 696–716/18
Vitalis (biskup-opat salcburský) 718–727(?)
Flobrigis (lat. Flobargisus, biskup-opat salcburský) asi 730 – asi 737
Jan I. (první biskup nové diecéze Salcburk) 739–745
Sv. Virgil 745–784
(Beretricus) 784–785
Arcibiskupové
Arn (od roku 798 první arcibiskup salcburský) 785–821
Adalram 821–836
Liupram 836–859
Adalwin 859–873
Vojtěch I. Salcburský (Adalbert) 873-874
Theotmar (Dietmar I./Dětmar) 874–907
Pilgrim I. 907–923
Vojtěch II. Salcburský (Adalbert/Odalbert) 923–935
Egilolf 935–939
Herold Salcburský 939–955
Fridrich I. Salcburský 958–991
Hartvík Salcburský (Hartwig) 991–1023
Gunther Míšeňský 1023–1025
Dětmar II. Salcburský 1025–1041
Baldwin Salcburský 1041–1060
Gebhard Salcburský 1060–1088
Berthold von Moosburg – císařský protikandidát 1085–1106
Thiemo Salcburský 1090–1098
Konrád I. z Abensbergu 1106–1147
Eberhard I. z Biburgu 1147–1164
Konrád II. Babenberský 1164–1168
Vojtěch III. Salcburský 1168–1177
Jindřich z Berchtesgadenu – císařský protikandidát 1174–1177
Konrád III. z Wittelsbachu 1177–1183
Vojtěch III. Salcburský (podruhé) 1183–1200
Eberhard II. von Regensberg 1200–1246
Burkhart I. z Ziegenhainu 1247
Filip ze Sponnheimu (administrátor, "zvolený arcibiskup") 1247–1257
Oldřich Sekavský 1257–1265
Vladislav Slezský 1265–1270
Fridrich II. z Walchenu 1270–1284
Rudolf I. z Hohenecku 1284–1290
Konrád IV. z Fohnsdorfu 1291–1312
Weichart z Polheimu 1312–1315
Fridrich III. Libnický 1315–1338
Knížata-arcibiskupové 1328-1803
Jindřich z Pirnbrunnu 1338–1343
Ortolf z Weissenecku 1343–1365
Pelhřim II. z Puchheimu 1365–1396
Řehoř Schenk z Osterwitz 1396–1403
Eberhard III. z Neuhausu 1403–1427
Berthold z Wehingenu – protiarcibiskup 1403–1406
Eberhard IV. ze Starhembergu 1427–1429
Jan II. z Reisbergu 1429–1441
Fridrich IV. Truchsess z Emmerbergu 1441–1452
Zikmund I. z Volkersdorfu 1452–1461
Purkart II. z Weisspriachu 1461–1466
Bernhard z Rohru 1466–1482
Jan III. Beckenschlager 1482–1489
Fridrich V. ze Schaunbergu 1489–1494
Zikmund II. z Holleneggu 1494–1495
Leonhard z Keutschachu 1495–1519
Matyáš Lang z Wellenburgu 1519–1540
Arnošt Bavorský (administrátor) 1540–1554
Michael z Kuenburgu 1554–1560
Jan Jakub z Kuen-Belasy 1560–1586
Jiří z Kuenburgu 1586–1587
Wolf Dietrich von Raitenau 1587–1612
Markus Sittikus z Hohenemsu 1612–1619
Paris Lodron 1619–1653
Guidobald z Thun-Hohenštejna 1654–1668
Max Gandolf z Kuenburgu 1668–1687
Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna 1687–1709
František Antonín z Harrachu 1709–1727
Leopold Antonín z Firmianu 1727–1744
Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu 1745–1747
Ondřej Jakub z Ditrichštejna 1747–1753
Zikmund Kryštof ze Schrattenbachu 1753–1771
Jeroným z Colloreda-Waldsee 1772–1812

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.