Dětmar II. Salcburský
V tomto článku se budeme věnovat tématu Dětmar II. Salcburský, které je nanejvýš důležité vzhledem k jeho významu v dnešní společnosti. Dětmar II. Salcburský vzbudil velký zájem v různých oblastech, protože jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. Je nutné se do tohoto tématu ponořit hlouběji, abychom lépe pochopili jeho důsledky a důsledky. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy a přístupy související s Dětmar II. Salcburský s cílem nabídnout širokou a úplnou vizi, která čtenáři umožní ponořit se do její složitosti a významu. Dětmar II. Salcburský je bezpochyby téma, které si zaslouží být prozkoumáno a probráno do hloubky, a proto je nezbytné se mu věnovat přísným a vyčerpávajícím způsobem.
| Dětmar II. Salcburský | |
|---|---|
.jpg) | |
| Úmrtí | 28. července 1041 Salcburk |
| Povolání | arcibiskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | arcibiskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětmar II. Salcburský (německy Dietmar II., též Theotmar nebo Thietmar, † 28. července 1041, Salcburk), byl od roku 1026 salcburský arcibiskup.
Život
Dne 21. prosince 1025 obdržel Dětmar arcibiskupské svěcení a 21. července 1026 pallium od papeže Jana XIX. Navíc byl roku 1027 jako první salcburský arcibiskup nadán právem, v naléhavých případech, které nesnesly odkladu, ve své diecézi rozhodovat jménem papeže. S tím bylo také spojeno právo používat o velkých svátcích procesní kříž a rudě zdobeného koně.
Z tohoto privilegia se postupně vyvinula legátská práva pro zdejšího arcibiskupa, coby „přirozeného legáta“ (legatus natus), jemuž přináleží legátská pravomoc automaticky z moci jeho úřadu metropolity salcburského. Již od roku 1179 nosili salcburští arcibiskupové na znamení svého výsadního postavení při slavnostních příležitostech ve své diecézi „legátský purpur“.
V roce 1027 táhl Dětmar společně s králem Konrádem II. do Itálie, kde se zúčastnil slavnostní korunovace Konráda na císaře z rukou papeže Jana XIX. Při té příležitosti se Dětmar zúčastnil také papežského synodu konaného 6. dubna, přičemž byl stále věrným průvodcem svého pána a císaře. Ten Dětmara za jeho služby odměnil darováním dvou polesí v Horních Bavorech a rozlehlým lužním lesem po obou březích řeky Salzachy, které se rozprostíraly jižně od Salcburku až po Schwarzenbach u Gollingu (dříve Abtenau). Na těchto územích měl do té doby pouze právo lovčí a porybné.
Po smrti císaře Konráda II. v červnu 1039, se nástupcem stal jeho syn Jindřich III. Ten se s Dětmarem setka již několik měsíců po nástupu do úřadu. Společně roku 1040 podnikli úspěšné tažení krále proti českému knížeti Břetislavovi I.
Krátce nato, 28. července 1041, arcibiskup Dětmar II. zemřel.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dietmar II. (Salzburg) na německé Wikipedii.
Literatura
- Heinz Dopsch, Hans Spatzenegger (Hrsg.): Geschichte Salzburgs, Stadt und Land. Pustet, Salzburg 1988. ISBN 3-7025-0243-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětmar II. Salcburský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Gunther Míšeňský |
|
Arcibiskup salcburský 1025–1041 |
|
Nástupce: Balduin |