V současnosti je Rudolf Lipschitz tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v populární kultuře se Rudolf Lipschitz ukázalo jako téma hodné prozkoumání a diskuse. S obrovským dosahem a významným vlivem není žádným překvapením, že Rudolf Lipschitz je středem pozornosti v mnoha debatách a konverzacích. V tomto článku prozkoumáme důležitost Rudolf Lipschitz a to, jak formovala náš svět způsobem, který si možná ani neuvědomujeme. Od své bohaté historie až po její budoucí důsledky není pochyb o tom, že Rudolf Lipschitz bude i v blízké budoucnosti nadále předmětem zájmu mnoha lidí.
Rudolf Lipschitz | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Rudolf Otto Sigismund Lipschitz |
Narození | 14. května 1832 Königsberg nebo Kaliningrad |
Úmrtí | 7. října 1903 (ve věku 71 let) Bonn |
Místo pohřbení | hřbitov Poppelsdorfer |
Alma mater | Královecká univerzita Humboldtova univerzita |
Povolání | matematik, vysokoškolský učitel a vědec |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu Vratislavská univerzita |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Otto Sigismund Lipschitz (14. května 1832 Královec, Prusko – 7. října 1903 Bonn, Německé císařství) byl německý matematik, žák Dirichleta a učitel Felixe Kleina. Zabýval se mnoha oblastmi matematiky, například matematickou analýzou, teorií spojitosti, teorií čísel, algebry s umocňováním, diferenciální geometrií či klasickou mechanikou. Je po něm pojmenován koncept Lipschitzovsky spojitého zobrazení a Lipschitzův kvaternion.
Lipschitz nastoupil na univerzitu v Královci, kde studoval pod vedením Franze Neumanna, v poměrně mladém věku. Následně odešel do Berlína, kde studoval pod vedením Petra Gustava Dirichleta. Navzdory zdravotním problémům ukončil doktorská studia již v roce 1853.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Lipschitz na slovenské Wikipedii.