Rossův šelfový ledovec
V dnešním světě je Rossův šelfový ledovec velmi aktuální a zajímavé téma, které přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a kontextů. Jeho vliv se projevuje v různých oblastech, od kultury po ekonomiku, a jeho vliv nemá geografické hranice. Postupem času nabyla Rossův šelfový ledovec ve společnosti větší důležitosti a vyvolala diskuse, změny a transformace. V tomto článku důkladně prozkoumáme tento fenomén a jeho význam v dnešním světě, analyzujeme jeho dimenze a důsledky v různých aspektech každodenního života.
Rossův šelfový ledovec[1] (jeho čelo je nazýváno Velká ledová bariéra) je se zhruba 487 000 čtverečními kilometry největším šelfovým ledovcem Antarktidy (pro srovnání, je rozlehlý asi jako Turkmenistán).
Historie a název
Šelfový ledovec byl pojmenován podle britského kapitána Jamese Clarka Rosse, který jej objevil 28. ledna 1841 během své průzkumné výpravy. Kapitán Ross ho původně pojmenoval po královně Viktorii.
Geografická charakteristika
Oblast šelfu se nachází přibližně mezi 77. až 85. stupněm jižní šířky a 160. stupněm východní až 155. stupněm západní délky. Z větší části se nachází v oblasti Rossovy dependence, kterou považuje za své území Nový Zéland. Mocnost šelfového ledovce dosahuje až několika stovek metrů. Na severu hraničí šelfový ledovec s oceánem 15 až 90 metrů vysokou téměř kolmou stěnou, přičemž 8/9 plovoucího ledu je skryto pod hladinou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ross Ice Shelf na anglické Wikipedii.
Literatura
- PROŠEK, Pavel, a kol. Antarktida. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 348 s. ISBN 978-80-200-2140-3. S. 28, 29, 37, 44, 142, 161, 162, 164, 168.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rossův šelfový ledovec na Wikimedia Commons
