Rossbyho vlna

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Rossbyho vlna, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho současnou relevanci podrobně analyzujeme každý aspekt Rossbyho vlna a nabídneme úplný a specializovaný přehled, který čtenáři poskytne komplexní pochopení tohoto tématu. Prostřednictvím podrobného výzkumu, dat a analýz zjistíme, jak Rossbyho vlna ovlivnil a proměnil různé aspekty každodenního života a také jeho význam v současné kultuře. Tento článek se zaměřuje na jeho historický, sociální a kulturní význam a snaží se poskytnout široký a obohacující přehled, který vybízí k zamyšlení a hlubokým znalostem o Rossbyho vlna.

Příklad průběhu meandrovitého zvětšování vlny, které vede až k oddělení oblasti s chladným vzduchem

Rossbyho vlna je výběžek tekutiny, který vzniká v atmosféře či v oceánu[1] – obecně na planetách, pochopitelně a především včetně Země. Poprvé ji v atmosféře popsal Carl-Gustav Arvid Rossby roku 1939. Jsou důsledkem zachování vorticity potenciálu a ovlivňovány Coriolisovou silou. Rossbyho vlny jsou dobře pozorovatelné na tzv. tryskovém proudění. Izohypsy na výškových mapách pak nabývají podoby vln o délce několika tisíců kilometrů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20120313.html Archivováno 17. 6. 2019 na Wayback Machine. - Cassini Spies Wave Rattling Jet Stream on Jupiter
  2. ↑ Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) . . Heslo vlny Rossbyho. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-09. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Rossbyho vlna na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.