Robert von Benda
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Robert von Benda, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už mluvíme o životě a úspěších Robert von Benda, dopadu Robert von Benda na současnou společnost nebo budoucích důsledcích Robert von Benda, toto téma jistě vyvolá vášnivé debaty a úvahy všeho druhu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Robert von Benda a prozkoumáme jeho důležitost, výzvy a potenciální příležitosti. Bez ohledu na to, jaký je váš pohled na Robert von Benda, jsme si jisti, že tento článek bude pro vás informativní, zábavný a poučný.
| Robert von Benda | |
|---|---|
 Robert von Benda (1899) | |
| Narození | 18. února 1816 Lehnice |
| Úmrtí | 16. srpna 1899 (ve věku 83 let) Rudow |
| Povolání | hudební skladatel a politik |
| Politická strana | Národní liberální strana |
| Funkce | člen parlamentu Německého císařství (1871–1873) člen pruské poslanecké sněmovny Member of the Customs Parliament |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert von Benda (18. února 1816, Liegnitz dnes Legnica, Polsko – 16. srpna 1899, Rudow dnes Berlín - Rudow) byl německý šlechtic (von Benda), politik nacionálně-liberální strany a majitel rytířského statku Rudow u Berlína.
Biografie
Byl potomkem české muzikantské rodiny Bendů. Jeho dědečkem byl koncertní mistr a skladatel Karl Hermann Heinrich Benda (1748 – 1836). Jeho otec August Heinrich Benda (1779 – 1860) získal v roce 1825 šlechtický titul.
Vystudoval gymnázium v Berlíně, potom studoval práva v Mnichově, kde se stal členem studentského spolku Corps Palatia München. Právnická studia dokončil v Berlíně. Od roku 1849 pracoval ve státních službách, v roce 1853 koupil rytířský (deskový) statek v Rudowě (dnes součást Berlína) a v roce 1858 se stal již natrvalo politikem.
Poslancem dolní komory pruského parlamentu (něm. Preußischen Abgeordnetenhaus) se stal v roce 1859, od roku 1878 byl jeho místopředsedou a zůstal jím až do roku 1898. Do parlamentu byl zvolen jako člen nacionálně-liberální strany Otto von Bismarcka a od roku 1878 patřil k jejímu vedení. Poslancem Sněmu Severoněmeckého spolku se stal v roce 1867 a po vzniku císařství 1871 také poslancem Říšského sněmu. Patřil k přátelům císaře Viléma II., který jej několikrát v Rudowě navštívil.
Rodina a potomci
Byl dvakrát ženatý a měl celkem šest dětí. Z prvního manželství s Elisou Honigovou to jsou zejména:
- Kurt von Benda zdědil po své tetě z matčiny strany panství Stötterlingenburg, které bylo panstvím klášterním a patřilo rodu von Lambrecht. Kurt von Benda se stal zakladatelem šlechtické linie Lambrecht-Benda.
- Hans Robert von Benda sloužil nejprve v armádě, po otcově smrti převzal statek Rudow, část pozemků přenechal obci k výstavbě.
- Vnuk Hans Robert Gustav von Benda, u kterého se opět projevilo rodinné hudební nadání a stal se dirigentem.
Z druhého manželství s Marií Jonasovou to byl zejména:
- Robert Maxim von Benda, majitel panství Rubkow
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert von Benda na Wikimedia Commons
Literatura
- Benda Vladimír: Skladatel František Benda a jeho významní potomci, In Genealogické a heraldické listy, ročník XXX, č. 2/2010
- Mann Bernhard, Doerry M., Rauh C., Kühne Thomas: Biographisches Handbuch für das Preußische Abgeordnetenhaus: 1867–1918. Droste, Düsseldorf 1988, ISBN 3-7700-5146-7
- Haunfelder Bernd , Pollmann Klaus Erich: Reichstag des Norddeutschen Bundes 1867-1870, Droste , Düsseldorf 1989, ISBN 3-7700-5151-3
