V dnešním světě Robert Fuchs upoutal pozornost a zájem velkého množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v profesionální oblasti, Robert Fuchs se stal tématem velkého zájmu širokého publika. Dozvědět se více o Robert Fuchs není jen způsob, jak rozšířit naše znalosti, ale také lépe porozumět světu kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Robert Fuchs, analyzujeme jeho původ, jeho vývoj v čase, jeho dopad v různých oblastech a budoucí perspektivy, které nám toto téma představuje.
Robert Fuchs | |
---|---|
![]() | |
Narození | 15. února 1847 Frauental an der Laßnitz |
Úmrtí | 19. února 1927 (ve věku 80 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog a dirigent |
Zaměstnavatelé | Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
Rodiče | Patriz Fuchs |
Příbuzní | Johann Nepomuk Fuchs[1] (bratr) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Fuchs (15. února 1847 Frauental an der Laßnitz, Štýrsko – 19. února 1927 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel a učitel hudby období romantismu.
Robert Fuchs byl nejmladším dítětem (z dvanácti nebo třinácti dětí) Patrize Fuchse, učitele a hudebníka. O pět let starší bratr Johann Nepomuk Fuchs působil jako dirigent, dvorní hudební ředitel ve Vídni a ředitel konzervatoře Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni; za svého života byl známější než jeho bratr Robert. V roce 1867 Robert Fuchs uvedl symfonii jako závěrečné dílo svých studií. V letech 1875 až 1912 byl profesorem teorie na vídeňské konzervatoři.
Od roku 1901 až do své smrti trávil Fuchs letní měsíce v Admontu ve vile Antona Mayra, který o něm napsal osobní životopis. Fuchs věnoval svou mši G dur op. 108 opatu Oswintrudingerovi z Admontu.
Mezi jeho slavné studenty patřili Leo Fall, Franz Haböck, Richard Heuberger, Erich Wolfgang Korngold, Gustav Mahler, Erkki Melartin, Franz Schmidt, Franz Schreker, Jean Sibelius, Robert Stolz, Richard Strauss, Hugo Wolf, Alexander Zemlinsky a zoolog Paul Kammerer. V roce 1881 mu byla udělena Beethovenova cena za klavírní koncert. V letech 1894 až 1905 byl také varhaníkem Wiener Hofmusikkapelle. Zemřel čtyři dny po svých 80. narozeninách, údajně v důsledku vypětí své narozeninové oslavy. Je pohřben na vídeňském ústředním hřbitově (33E-3-5) v čestném hrobě.
V průběhu svého života napsal Robert Fuchs dvě opery („Králova nevěsta“, 1889 a „Ďáblův zvon“, 1893), tři symfonie, pět orchestrálních serenád, čtyři smyčcové kvartety, klavírní koncert, tři klavírní sonáty, dvě violoncella sonáty, sonáta pro violu, sonáta pro kontrabas, šest houslových sonát, klavírní tria a smyčcová tria. Psal také skladby pro varhany, písně, chrámovou hudbu, komorní hudbu a další skladby pro širokou škálu instrumentací.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Fuchs (Komponist) na německé Wikipedii.