Rožnovská brázda

V dnešním článku se podíváme na dopad Rožnovská brázda na naši moderní společnost. Rožnovská brázda je tématem zájmu a diskusí již dlouhou dobu a jeho vliv lze pozorovat v různých kontextech, od politické a sociální sféry až po kulturní a technologické. Když se do tohoto tématu ponoříme hlouběji, ponoříme se do jeho historického původu, jeho současných důsledků a jeho potenciálu utvářet budoucnost. Prostřednictvím podrobné analýzy a kritického hodnocení se snažíme osvětlit Rožnovská brázda a jeho význam pro naši současnou realitu.

Rožnovská brázda
Vrch Helštýn v Zašovské pahorkatině
Vrch Helštýn v Zašovské pahorkatině
Nejvyšší bod596 m n. m. (Požiska)
Rozloha115,29 km²
Střední výška486,5 m n. m.
Nadřazená jednotkaZápadní Beskydy
Sousední
jednotky		Hostýnsko-vsetínská hornatina
Moravskoslezské Beskydy
Podbeskydská pahorkatina
Podřazené
jednotky		Vigantická pahorkatina
Zašovská pahorkatina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
PovodíRožnovská Bečva → Bečva → Morava → Dunaj
Souřadnice49°27′36″ s. š., 18°8′7″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXE-2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožnovská brázda je geomorfologický celek, údolí v západní části Západních Beskyd, ležící v okrese Vsetín ve Zlínském kraji.

Poloha a sídla

Město Rožnov pod Radhoštěm v Rožnovské brázdě

Celek se rozkládá podél toku Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím na západě a Horní Bečvou na východě. Rožnovská brázda také odděluje Vsetínské vrchy od Moravskoslezských Beskyd. Uvnitř celku leží sídla Zašová, Zubří, Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva a několik dalších.[1]

Charakter území

Sníženina ve složitě zvrásněných souvrstvích jílovců, slepenců a pískovců převážně istebňanského a godulského souvrství, méně krosněnského a menilitového souvrství slezské jednotky. V jižní části brázdy vystupují flyšové vrstvy račanské jednotky. Erozně denudační povrch se stopami mladotřetihorního zarovnání, četnými slepencovými a pískovcovými tvrdoši (např. Láz 547 m, Chlácholov 559 m, Lipůvka 447 m), periglaciálními mrazovými sruby a strukturními terasami. Jsou zde rozsáhlé sesuvy (např. Rysová hora 554 m).[2]

Geomorfologické členění

Celek Rožnovská brázda (dle značení Jaromíra Demka IXE-2) náleží do oblasti Západní Beskydy. Dále se člení na okrsky Vigantická pahorkatina (IXE-2-1) na východě a Zašovská pahorkatina (IXE-2-2) na západě.[2]

Brázda sousedí se dvěma celky Západních Beskyd (Moravskoslezské Beskydy na severovýchodě a Hostýnsko-vsetínská hornatina na jihozápadě) a s jedním celkem Západobeskydského podhůří (Podbeskydská pahorkatina na severozápadě).[2]

Geomorfologické členění Rožnovské brázdy uvádí následující tabulka:

Okrsek Nejvyšší bod
Vigantická pahorkatina Požiska (596 m)
Zašovská pahorkatina Chlácholov (559 m)

Významné vrcholy

Nejvyšším pojmenovaným vrcholem jsou Požiska (596 m), avšak nejvyšším nepojmenovaným vrcholem je kóta 646 m na souřadnicích 49°25′33″ s. š., 18°19′2″ v. d..[3]

  • Požiska (596 m), Vigantická pahorkatina
  • Poskla (576 m), Vigantická pahorkatina
  • Chlácholov (559 m), Zašovská pahorkatina
  • Rysová hora (554 m), Vigantická pahorkatina
  • Láz (547 m), Zašovská pahorkatina
  • Vápenka (523 m), Zašovská pahorkatina
  • Hradisko (520 m), Zašovská pahorkatina
  • Lipůvka (447 m), Zašovská pahorkatina

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rožnovská brázda na Mapy.cz
  2. ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy