Podbeskydská pahorkatina
V dnešním světě je Podbeskydská pahorkatina tématem, které upoutalo pozornost a zájem širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému významu v kulturní oblasti, jeho dopadu na globální ekonomiku nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Podbeskydská pahorkatina se stal základním aspektem, který je třeba zvážit v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že Podbeskydská pahorkatina nadále získává na světové scéně význam, je zásadní analyzovat jeho dopad a pochopit jeho důležitost v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Podbeskydská pahorkatina a prozkoumáme, jak utváří současnou krajinu v různých aspektech společnosti.
| Podbeskydská pahorkatina | |
|---|---|
 Podbeskydská pahorkatina (Štramberská vrchovina, Metylovická pahorkatina) | |
| Nejvyšší bod | 964 m n. m. (Skalka) |
| Rozloha | 1508 km² |
| Střední výška | 353 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západobeskydské podhůří |
| Podřazené jednotky | Kelčská pahorkatina, Maleník, Příborská pahorkatina, Štramberská vrchovina, Frenštátská brázda, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Vnější Západní Karpaty, Podbeskydská pahorkatina vyznačena červeným polem | |
 | |
| Povodí | Bečva, Odra |
| Souřadnice | 49°34′36″ s. š., 18°5′32″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXD-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří v geomorfologické subprovincii Vnější západní Karpaty, ležící na severovýchodě České republiky. Jedná se o pásmo vrchovin, pahorkatin a brázd orientovaných ve směru severovýchod–jihozápad. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) ve Štramberské vrchovině. Rozloha celku je 1508 km² a střední výška dosahuje 353 metrů.[1]
Geologie
Pahorkatinu tvoří zejména flyšové horniny, které vznikaly v období křídy a paleogénu, a kvartérní sedimentární horniny. Místy se vyskytují vyvřeliny, kry kulmských a bradla jurských hornin.[1] V podcelku Frenštátská brázda leží v hloubce 500 metrů karbonské černouhelné sloje.[2] V Těšínské pahorkatině se těžil zemní plyn a vyčerpaná ložiska se využívají jako podzemní zásobníky plynu.[3]
Geomorfologie
V Podbeskydské pahorkatině je vymezeno sedm geomorfologických podcelků:[4]
- Kelčská pahorkatina
- Maleník
- Příborská pahorkatina
- Štramberská vrchovina
- Frenštátská brázda
- Třinecká brázda
- Těšínská pahorkatina
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Podbeskydská pahorkatina, s. 351.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 302. Dále jen Bína, Demek 2012.
- ↑ Bína, Demek 2012, s. 305
- ↑ HRUBAN, Robert. Podbeskydská pahorkatina . 2015-01-08 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podbeskydská pahorkatina na Wikimedia Commons
