V dnešním světě je Podbeskydská pahorkatina tématem, které upoutalo pozornost a zájem širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému významu v kulturní oblasti, jeho dopadu na globální ekonomiku nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Podbeskydská pahorkatina se stal základním aspektem, který je třeba zvážit v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že Podbeskydská pahorkatina nadále získává na světové scéně význam, je zásadní analyzovat jeho dopad a pochopit jeho důležitost v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Podbeskydská pahorkatina a prozkoumáme, jak utváří současnou krajinu v různých aspektech společnosti.
Podbeskydská pahorkatina | |
---|---|
![]() Podbeskydská pahorkatina (Štramberská vrchovina, Metylovická pahorkatina) | |
Nejvyšší bod | 964 m n. m. (Skalka) |
Rozloha | 1508 km² |
Střední výška | 353 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Západobeskydské podhůří |
Podřazené jednotky | Kelčská pahorkatina, Maleník, Příborská pahorkatina, Štramberská vrchovina, Frenštátská brázda, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Vnější Západní Karpaty, Podbeskydská pahorkatina vyznačena červeným polem | |
Povodí | Bečva, Odra |
Souřadnice | 49°34′36″ s. š., 18°5′32″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXD-1 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří v geomorfologické subprovincii Vnější západní Karpaty, ležící na severovýchodě České republiky. Jedná se o pásmo vrchovin, pahorkatin a brázd orientovaných ve směru severovýchod–jihozápad. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) ve Štramberské vrchovině. Rozloha celku je 1508 km² a střední výška dosahuje 353 metrů.[1]
Pahorkatinu tvoří zejména flyšové horniny, které vznikaly v období křídy a paleogénu, a kvartérní sedimentární horniny. Místy se vyskytují vyvřeliny, kry kulmských a bradla jurských hornin.[1] V podcelku Frenštátská brázda leží v hloubce 500 metrů karbonské černouhelné sloje.[2] V Těšínské pahorkatině se těžil zemní plyn a vyčerpaná ložiska se využívají jako podzemní zásobníky plynu.[3]
V Podbeskydské pahorkatině je vymezeno sedm geomorfologických podcelků:[4]