V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Reportéři bez hranic. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj prozkoumáme všechny relevantní aspekty související s tímto tématem. Od jeho dopadu na společnost až po jeho dopady na populární kulturu se budeme zabývat každým detailem, abychom nabídli kompletní a objektivní vizi. Prostřednictvím analytického a popisného přístupu se ponoříme do důležitosti Reportéři bez hranic v různých kontextech a zdůrazníme jeho význam v současném světě. Reportéři bez hranic je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, a to je přesně to, co v tomto článku navrhujeme udělat. Připojte se k nám na této cestě objevování a inspirace o Reportéři bez hranic.
Reportéři bez hranic | |
---|---|
![]() Logo Reportérů bez hranic | |
Zakladatel | Robert Ménard, Émilien Jubineau, Jacques Molénat a Rémy Loury |
Vznik | 1985 |
Typ | výzkumný institut, think tank |
Právní forma | association déclarée |
Sídlo | Paříž, Francie |
Působnost | celosvětově |
Generální tajemník | Jean-François Julliard, Robert Ménard, Christophe Deloire a Thibaut Bruttin |
Lídr | Pierre Haski (od 2017), Éric Chol (2015–2017), Alain Le Gouguec (2013–2015) a Dominique Gerbaud (2009–2013) |
Tržby | 6,2 mil. € (2019) 1,5 mil. € (2017) |
Počet zaměstnanců | 55 |
Ocenění | Cena Lorenza Nataliho (1996) Cena Ericha Salomona (2002) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2005) Cena Antonia Asensia za žurnalistiku (2006) Siebenpfeifferova cena (2007) … více na Wikidatech |
Oficiální web | www |
LEI | 969500LN5IRG2DYB1W89 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reportéři bez hranic (francouzsky: Reporters sans frontières, anglicky: Reporters Without Borders, německy: Reporter ohne Grenzen) je v Paříži založená nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií. Zastává se novinářů a pracovníků v médiích, kteří jsou sužováni cenzurou a perzekucí. Byla založena roku 1985 Robertem Ménardem, Rony Braumanem a Jean-Claude Gillerbaudem.
Za své aktivity získala organizace v roce 2005 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
V žebříčku roku 2016 v Indexu světové svobody tisku se Česko propadlo ze 13. pozice na 21.[1] V roce 2023 si Česká republika v žebříčku polepšila a je nyní na 14. pozici.[2]
Velmi vážná situace Obtížná situace | Znatelné problémy Uspokojivá situace | Dobrá situace Není klasifikováno / nejsou data |
Reportéři bez hranic vydávají každoročně zprávu o vraždách novinářů. Od roku 2010 jich ve světě přišlo o život celkem 937, nejčastěji z řad investigativních novinářů. Statistikám dominují novinářky a novináři píšící o státní či komunální korupci nebo manipulovaných veřejných zakázkách a teprve za nimi následují ti, kteří se zabývají mafiemi a organizovaným zločinem, novináři dokumentující brutálně potlačené demonstrace nebo váleční zpravodajové.
O propojení zločinu a státních úředníků psal Ján Kuciak, defraudace a podvody odhalovala maltská novinářka Daphne Caruana Galiziaová. Rizikovými zeměmi jsou Mexiko, Afghánistán, Sýrie nebo Čína, ale v podvodech a uzurpování státního i soukromého majetku dominují Rusko nebo některé africké státy.[7] Svou nenávist a zlobu vůči investigativním novinářům šířil i bývalý prezident Miloš Zeman a pro zlověstný vzkaz využil i vánoční projev.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reporters Without Borders na anglické Wikipedii.