Reichswerke Hermann Göring

Svět je plný Reichswerke Hermann Göring, od historických postav až po aktuální problémy, které ovlivňují naši společnost. Je důležité pochopit význam a dopad, který má Reichswerke Hermann Göring na naše životy, protože jeho vliv může být významný v různých aspektech. V tomto článku prozkoumáme roli Reichswerke Hermann Göring a to, jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od svého příspěvku v historii až po jeho význam v moderním světě zanechal Reichswerke Hermann Göring nesmazatelnou stopu, která si zaslouží být analyzována a pochopena jako celek.

Reichswerke Hermann Göring
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1937
Datum zániku1945
ZakladatelHermann Göring
Adresa sídlaSalzgitter, Německo
Souřadnice sídla52°9′3″ s. š., 10°24′10″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostiocelářství a zbrojní průmysl
Dceřiné společnostiBau-Aktiengesellschaft Negrelli
Bergwerksverwaltung Oberschlesien GmbH Reichswerke Hermann Göring
Buchtal AG
Ostland Eisenhandelsgesellschaft
Rakouská alpinská montánní společnost
Sudetenländische Treibstoffwerke
Sudetenländische Bergbau AG
FAUR
Stahl- und Temperguß AG vorm. Fischer-Traisen
Steyr Daimler Puch
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reichswerke Hermann Göring (oficiální označení Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring“) byly spolu s I.G. Farben a Vereinigte Stahlwerke AG největšími německými koncerny v Třetí říši.[zdroj?]

Od března 1937 plánoval Hermann Göring, Paul Pleiger a Hermann Alexander Brassert založení říšské společnosti. Tato společnost byla založena 15. července 1937 jako akciová společnost se sídlem v Berlíně. Její kapitálový vklad byl nejprve 5 miliónů říšských marek. Podíl státu ve společnosti činil 90 procent. V červenci 1941 došlo k přeložení sídla firmy z Berlína do Salzgitteru.

V době období druhé světové války byly součásti koncernu například Škodovy závody[1] či Vítkovické železárny. Od září 1944 do ledna 1945 byl pro vítkovický koncern v obci Rydułtowy vybudován pomocný tábor KL Auschwitz-Birkenau, kde pracovala asi tisícovka vězňů. Po konci války byl koncern zrušen.

Reference

  1. ↑ DRCHAL, Václav. Göringův bratr zachránil v čele plzeňské Škodovky před smrtí desítky lidí. Euro.cz . Mladá fronta a.s., 2016-03-27 . Dostupné online. 

Externí odkazy