Regiomontanus
V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Regiomontanus, analyzujeme jeho původ, jeho význam v dnešní společnosti a jeho dopad v různých oblastech. Regiomontanus je téma, které časem vzbudilo velký zájem a bylo zdrojem debat a úvah v různých sférách, od politiky po populární kulturu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme mnoho aspektů Regiomontanus a budeme se zabývat jeho důsledky na individuální i kolektivní úrovni. Tento článek nabízí ucelenou vizi Regiomontanus, od jejího vlivu v minulosti až po její projekci do budoucnosti, a zve čtenáře, aby prohloubil její porozumění a zamyslel se nad jejím významem ve světě, který se neustále mění.
| Regiomontanus | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Johann Müller Königsberg |
| Narození | 6. června 1436 Königsberg in Bayern |
| Úmrtí | 6. července 1476 (ve věku 40 let) Řím |
| Alma mater | Lipská univerzita (1447–1450) Vídeňská univerzita (1450–1457) |
| Povolání | astronom, matematik, historik matematiky, astrolog, katolický biskup a tiskař |
| Zaměstnavatel | Vídeňská univerzita (1457–1461) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Regiomontanus, Johannes de Regio Monte, vlastním jménem Johannes Müller (6. června 1436 Königsberg v Bavorsku – 6. července 1476 Řím) byl německý astronom a matematik, astrolog a překladatel.
Život
V 11 letech začal studovat na univerzitě v Lipsku a o tři roky později ve Vídni, kde byl žákem a přítelem matematika G. von Peuerbacha. Roku 1457 získal titul magistra a přednášel o optice a starověké literatuře. Stavěl astroláby pro uherského krále, pro papeže a také pro kardinála Bessariona, který ho vybídl, aby přeložil Ptolemaiův Almagest. V jeho domě v Římě pak v letech 1461-1465 pracoval a napsal dvě pojednání o trigonometrii, na něž se později odvolával Mikuláš Koperník. Roku 1467 se Regiomontanus odebral do Uher a pracoval pro arcibiskupa ostřihomského a pak pro krále Matyáše Korvína. Tam stavěl přístroje a sestavil velké astronomické tabulky, které pak užívali mořeplavci. Roku 1472 vydal astronomickou učebnici svého učitele Peuerbacha, který tehdy pracoval na observatoři ve Velkém Varadíně. Roku 1471 odešel do Norimberka, kde si zřídil tiskárnu a vydával mimo jiné efemeridy a dlouhodobé kalendáře. 1475 odcestoval na pozvání papeže Sixta VI. do Říma, a pracoval na reformě kalendáře. 6. července 1476 zemřel, patrně na mor, podle jiných snad byl zavražděn.[1]
Dílo a význam
Regiomontanus sice zemřel mlád, zanechal však rozsáhlé dílo, které mělo velký vliv na renesanční astronomii i astrologii. Koperníkův učitel Domenico da Novarra o něm mluvil jako o svém učiteli. Regiomontanovy spisy o rovinné a sférické trigonometrii, tabulky a knihy o astronomii vyšly v Basileji 1561.
Po Regiomontanovi je pojmenován kráter na Měsíci a planetka 573.
Dílo
- De triangulis omnimodis (1464)
- Tabulae primi mobilis (1468)
- Ephemerides astronomicae (1474)
- Tabulae directionum (tisk 1490)
- Epytome in almagestum Ptolemaei (tisk 1496)
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Regiomontanus. Sv. 21, str. 405.
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Regiomontanus na Wikimedia Commons 
Autor Regiomontanus ve Wikizdrojích- (německy) Heslo Regiomontanus v BBKL
- (anglicky) Životopis, hodnocení[nedostupný zdroj]
