V tomto článku se budeme věnovat tématu Redžep Meidani, které v posledních letech získalo velkou relevanci díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. Od svých počátků až po současné implikace Redžep Meidani upoutal pozornost odborníků, vědců a široké veřejnosti, vyvolal debaty, úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Redžep Meidani, od jeho vlivu na politiku, ekonomiku, kulturu až po jeho vliv na každodenní životy lidí. Tímto způsobem se ponoříme do tématu všeobecného zájmu, které nás vybízí k zamyšlení a dialogu při hledání většího porozumění o Redžep Meidani a jeho dopadu na současný svět.
Redžep Meidani | |
---|---|
![]() | |
Prezident Albánie | |
Ve funkci: 24. července 1997 – 24. července 2002 | |
Předchůdce | Sali Beriša |
Nástupce | Alfred Moisiu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Socialistická strana Albánie |
Narození | 17. srpna 1944 (80 let) Tirana |
Alma mater | Tiranská univerzita Caenská univerzita |
Profese | politik, fyzik a vysokoškolský učitel |
Náboženství | islám |
Ocenění | Velký řád krále Tomislava |
Podpis | ![]() |
Commons | Rexhep Meidani |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Redžep Meidani (albánsky celým jménem Rexhep Qemal Meidani; * 17. srpna 1944 Tirana) byl v letech 1997 až 2002 prezidentem Albánie.
Redžep Meidani vystudoval Tiranskou univerzitu v roce 1966, a to konkrétně fyziku a matematiku. Dále potom studoval ve Francii, na univerzitě v Caenu. Meidani získal titul profesora a sám poté publikoval mnoho knih, vyšlých doma i v zahraničí. Vyučoval též i na Tiranské univerzitě. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších akademiků v zemi.
Jeho politická kariéra začala v 90. letech. Meidani se stal předsedou ústředního volebního výboru v prvních svobodných volbách v zemi roku 1991. Ještě téhož roku se stal také předsedou prezidentské rady. Mezi lety 1992 a 1996 pak zastával funkci předsedy albánského centra po lidská práva. Roku 1996 vstoupil do Socialistické strany (nástupkyně PPSH), na jejím reformním sjezdu byl zvolen za jejího předsedu stal též i poslancem parlamentu. 24. července 1997 jej zvolil parlament i do prezidentské funkce. Porazil kandidáta Demokratické strany, Sali Berishu.