Průhlednost

V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Průhlednost na různé aspekty společnosti. Průhlednost je již dlouhou dobu předmětem diskusí a kontroverzí a jeho vliv sahá do mnoha oblastí, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. Na několika následujících stránkách prozkoumáme, jak Průhlednost utvářel a změnil svět kolem nás, a také budoucí důsledky, které by to mohlo mít. Od svého vzniku až po současný vývoj zanechal Průhlednost hlubokou stopu v historii. Jsme nadšeni, že se můžeme ponořit do tohoto tématu a objevit všechny aspekty, které Průhlednost nabízí.

Průhlednost (transparentnost) je v oblasti optiky fyzikální vlastnost umožňující světlu procházet materiálem bez znatelného rozptylu světla. V makroskopickém měřítku (ve kterém jsou rozměry mnohem větší než vlnové délky příslušných fotonů) lze říci, že fotony se řídí Snellovým zákonem. Průhledné látky jsou takové, které propouštějí světlo (nebo i jiné elektromagnetické záření) bez velkých ztrát a zkreslení. Průhledná látka se skládá ze složek s jednotným indexem lomu.[1] Při přechodu paprsků z jednoho transparentního prostředí do jiného dochází k lomu světla, který se vyjadřuje indexem lomu. Na lomu světla je založena funkce mnoha optických přístrojů. Z transparentních materiálů se vyrábějí optické hranoly, čočky, světlovody a další optická zařízení. Nejdůležitějším tradičním transparentním materiálem je sklo, v poslední době je ale nahrazují i umělé hmoty.

Reference

  1. ↑ Thomas, SM (21. října 1999). Co určuje, zda je látka průhledná?. Scientific American.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu průhlednost na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.