Prozódie (poezie)

V dnešním světě se Prozódie (poezie) stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí v různých oborech. Ať už ve vědecké, kulturní, sociální nebo osobní sféře, Prozódie (poezie) vytvořil významný dopad na způsob, jakým přistupujeme k různým aspektům každodenního života. Jeho vliv se rozšiřuje po celém světě a jeho význam neustále roste. V tomto článku podrobně prozkoumáme roli Prozódie (poezie) v naší současné společnosti a prozkoumáme jeho důsledky a dopady v různých kontextech.

Prozódie zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu verše, se rozlišují prozodické systémy.

V systému přízvučném (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných slabik se může měnit), v systému slabičném (sylabickém) počet slabik. Češtině nejlépe vyhovuje systém slabičně-přízvučný (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V antice se uplatňoval systém časoměrný, který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek).

Časoměrný systém ovlivňoval i pozdější evropské básnictví zejména v době humanismu a baroka. Uplatnil se i v poezii české, ačkoli češtině příliš nevyhovuje.

(V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický, jinak řečeno dlouhé slabiky originálního textu se nahrazují přízvučnými slabikami v textu překladu).

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu prozódie na Wikimedia Commons

Literatura