Predrag Matvejević

Vítejte v článku o Predrag Matvejević. Při této příležitosti se ponoříme do vzrušujícího světa Predrag Matvejević a prozkoumáme jeho různé aspekty, vlastnosti a možné aplikace. V celém tomto článku se dozvíme více o Predrag Matvejević, jeho významu v dnešní době a také jeho možném vlivu v různých oblastech. Od jeho vzniku až po jeho evoluci se vydáme na cestu objevování o Predrag Matvejević s cílem lépe porozumět jeho dopadu na náš každodenní život. Připravte se tedy ponořit se do hloubky Predrag Matvejević a objevit všechny aspekty, které nám toto téma nabízí.

Predrag Matvejević
Predrag Matvejević (2. května 2010)
Predrag Matvejević (2. května 2010)
Narození7. října 1932
Mostar
Úmrtí2. února 2017 (ve věku 84 let)
Záhřeb
Místo pohřbeníMirogoj (45°50′30″ s. š., 15°59′2″ v. d.)
Povoláníesejista, publicista, scholar of French literature, překladatel, vysokoškolský učitel, spisovatel a literární historik
Alma materUniverzita v Sarajevu
Fakulta umění Pařížské univerzity
Fakulta humanitních a sociálních věd
Univerzita Paříž III
Témataliterární tvorba, publicistika, francouzská literatura, překladatelská činnost a literární historie
OceněníCena Vladimira Nazora (1975)
Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1992)
Prix du Meilleur livre étranger (1993)
honorary doctorate of University of Perpignan (2000)
Cena Strega (2003)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Predrag Matvejević (7. října 1932 Mostar - 2. února 2017 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, publicista a literární vědec. Patřil k disidentům Titova režimu a po rozpadu Jugoslávie se stal předním kritikem nacionalismu.

Jeho matka byla hercegovská Chorvatka, otec pocházel z Oděsy. Za druhé světové války byl partyzánským kurýrem. Vystudoval francouzský jazyk a literaturu na Záhřebské univerzitě a v roce 1967 získal na Pařížské univerzitě doktorát. Po návratu do vlasti patřil do okruhu reformně-komunistických intelektuálů okolo časopisu Praxis.[1] V osmdesátých letech se angažoval ve Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu, které odmítalo jak separatismus, tak autoritářské tendence centrální vlády. Po vypuknutí války v Jugoslávii odešel do exilu, od roku 1994 působil na římské Univerzitě La Sapienza a bylo mu uděleno italské občanství. Také přednášel na Newyorské univerzitě a na Université catholique de Louvain. V roce 1999 neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu za Partito dei Comunisti Italiani.

Jeho nejúspěšnějším dílem je Breviář Středomoří z roku 1987, přeložený do dvaceti jazyků (česky vyšel roku 2002 v Nakladatelství Lidové noviny). Ve svém popisu kultury, historie a mentality zemí okolo Středozemního moře Matvejević vychází z postupů školy Annales a vědecké poznatky sděluje čtivým beletristickým stylem. Do publikace Strůjci války a míru, popisující osudy postkomunistických vůdců ve státech bývalé Jugoslávie, přispěl kapitolou o Franjo Tudjmanovi. Přišel s výrazem „demokratura“ pro označení režimů, které formálně udržují demokratické instituce, avšak skutečná moc je v rukou uzavřené elity.[2] Vydal také knihu rozhovorů, které vedl s Miroslavem Krležou. Skandál vyvolal jeho text Náš Talibán, v němž vyzval intelektuální prominenty, aby se přiznali ke své vině za rozdmýchání etnické nenávisti na Balkáně. Matvejević byl kvůli tomu obviněn z urážky na cti a odsouzen v Záhřebu k podmíněnému trestu.[3]

Byl čestným místopředsedou Mezinárodního PEN klubu. Získal italskou Cenu Strega, francouzské literární ocenění Prix du Meilleur Livre Étranger a Řád čestné legie. V roce 2016 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gardens of the Righteous Worldwide Dostupné online
  2. ↑ Democrature occidentali, 2011-03-01 Dostupné online
  3. ↑ Croatia: the sentence for Predrag Matvejević, 2010-06-22 Dostupné online
  4. ↑ Fondazione Mediterraneo, 2016-02-22 Dostupné online

Externí odkazy