Prašice

Prašice
Kostel sv. Jakuba
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°38′30″ s. š., 18°6′15″ v. d.
Nadmořská výška	256 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Topoľčany
Tradiční region	Horní Nitra
Prašice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	28,2 km²
Počet obyvatel	1 986 (2025)[1]
Hustota zalidnění	70,3 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Erika Nemešová
Vznik	1245
Oficiální web	www.prasice.sk
Telefonní předvolba	038
PSČ	956 22
Označení vozidel (do r. 2022)	TO
NUTS	505374
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prašice jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel. Nad obcí je rekreační středisko u vodní nádrže Duchonka.

Území obce bylo osídleno už v neolitu. Archeologické nálezy dokládají sídliště z období mladší doby bronzové a nálezy slovanských hrobů z 11.–12. století. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1245, kde je uváděna jako Periese. V roce 1390 nesla název Peryes, v roce 1773 to byl název Praschice a od roku 1920 nese název Prašice, maďarsky Prasic. Vesnice vznikla jako potoční řadová zástavba s hliněnými a zděnými domy s valbovou střechou, krytou taškami. Obec náležela panství nitranského hradu, ve 14. století panství Topolčany a na jistou dobu Matúši Čákovi. Od roku 1835 náležela panství Tovarníky. V 19. století zde měla majetky rodina Stummerů. V roce 1575 měla ves 14 usedlostí, z toho čtyři opuštěné. V roce 1715 měla vinice a 19 domácností, v roce 1720 jsou uváděny dva mlýny a 24 domácností. V roce 1787 žilo v 96 domech 721 obyvatel, v roce 1828 žilo 650 obyvatel ve sto domech. Hlavní obživou bylo zemědělství, vinařství a řemesla (hrnčířství, tkalcovství a vyšívání).^[2][3]

Obec leží na rozhraní Považského Inovce a Nitranské pahorkatiny v údolí horního toku potoka Chocina a jejího přítoku Železnica, na němž je vodní nádrž Duchonka. Území obce se nachází v nadmořské výšce v rozmezí 205–797 m, střed obce je ve výšce 263 m n. m. Jižní část území tvořené sprašovými hlínami a spraší je členěné úvaly a výmoly, severní vrchovina až hornatina Povážského Inovce je tvořená metamorfovanými horninami.^[4]

Původně byly tyto plochy pokryty teplomilnými listnatými lesy. V současnosti^[kdy?] zabírá dvě třetiny katastru polnohospodářská půda a zbytek na severu pokrývají listnaté lesy^[zdroj?], z nichž část tvořila přírodní rezervace Čepúšky. Ta byla roku 2021 zrušena a nahrazena chráněným areálem Kulháň.^[5][6]

Celková rozloha území obce je 28,2495 km², z toho v roce 2020 připadalo 43 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 36 % orná půda, 2 % zahrady, 5 % travnaté plochy.^[7] V roce 2023 připadalo 1210,02 ha na zemědělskou půdu, z toho 1002,74 ha byla orná půda, 65,96 ha zahrady, a 141,01 ha travnatý porost. Lesy zeujímaly 1427,37 ha, vodní plochy 28,34 ha a zastavěná plocha a nádvoří 125,87 ha.^[8]

Součástí obce je na jihu osada Okšov Mlyn a Nový Svet, na severu rekreační oblast Duchonka.

Sousední obce:^[9][10]

	Zlatníky
Podhradie, Závada, Velušovce		Nemečky, Tvrdomestice, Norovce
	Janovce	Topoľčany

Pro sousední obce Nemečky, Tvrdomestice, Podhradie, Závadu a Velušovce je matričním obvodem a poskytuje jim komplexní lékařskou pomoc a rychlou záchrannou pomoc. Tyto obce také využívají služeb domova důchodců a domu sociálních služeb. Pro obec Nemečky je stavebním úřadem^[11]

• římskokatolický kostel svatého Jakuba Staršího, který byl postaven v 16. století v gotickém slohu, byl v období 1758–1760 přestavěn do barokní podoby a v roce 1820 byl opraven. Generální oprava interiéru byla provedena v letech 1991–1994 a znovu vysvěcen byl 31. července 1994.^[12][13] Kostel je kulturní památka Slovenska^[13] Kostel patří pod římskokatolickou farnost Prašice děkanát Topolčany diecézi nitranskou.^[14]

• socha Jana Nepomuckého z roku 1729 je kulturní památka Slovenska^[15][16]
• kaštel (lovecký zámek, kaštieľ Duchonka) postavený v letech 1930–1931 v osadě Duchonka podle projektu architekta Leopolda Bauera z Vídně. Na jaře 1945 objekt vyl vyrabován a vyhořel.^[17] Kaštel byl obnoven v roce 1950.^[18] Od roku 2010 je kaštel se zahradou kulturní památkou Slovenska^[19]
• klasicistní morový sloup se Svatou Trojicí^[20]

• římskokatolická kaple Panny Marie Sedmibolestné z roku 1820.^[21]
• památník obětem první a druhé světové války^[22]
• památník padlým ve Slovenském národním povstání^[23]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prašice na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prašice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky