V dnešním světě je Solčianky tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oborech. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Solčianky převzal relevantní roli ve veřejné konverzaci. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Solčianky, od jeho historie až po jeho důsledky v dnešním světě. Prostřednictvím podrobné a promyšlené analýzy má nabídnout komplexní vizi Solčianky s cílem vytvořit hlubší a obohacující porozumění tomuto tématu.
Solčianky | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°37′10″ s. š., 18°11′50″ v. d. |
Nadmořská výška | 194 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Topoľčany |
Tradiční region | Tríbečsko - Inovecký |
![]() ![]() Solčianky | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 2,7 km² |
Počet obyvatel | 265 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 99,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Juraj Krištof |
Vznik | 1113 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 038 |
PSČ | 956 38 (pošta Šišov) |
Označení vozidel (do r. 2022) | TO |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Solčianky jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Žije v ní 265[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci ve Zborské listině z roku 1113, kde byla uváděna jako Celsan. Další názvy jsou Scelchan z roku 1245, Solcžaky z roku 1773, Selčianky z roku 1929 a od roku 1945 nese název Solčianky, maďarsky Szolcsánka.[2][3] Ve 14. století náležela panství hradu Topoľčany, následně na čas Matúši Čákovi. V roce 1835 je vlastnily rodiny Erdődyů a Orczyů. V roce 1570 ve vsi bylo osm domácností, z nichž pouze jedna byla obydlená. V letech 1715–1720 zde byly vinice a tři domácnosti, v roce 1787 žilo v 22 domech 140 obyvatel a v roce 1828 žilo 149 obyvatel ve 22 domech. Hlavní obživou bylo zemědělství a ovocnářství. V roce 1916 v obci probíhala stávka zemědělských dělníků. Do roku 1918 patřila obec v Nitranské župě k Uherskému království, poté se stala součástí Československa a následně Slovenska. V období první republiky obyvatelé převážně pracovali v zemědělství.[2] V letech 1976–1990 byly Solčianky součástí obce Norovce.
V obci je římskokatolický filiální kostel Krista Krále, který byl postaven v roce 1949. Jednolodní stavba s vestavěnou věží byla 6. listopadu 1949 vysvěcena. Kostel s pozlaceným oltářem náleží pod farnost Krušovce, děkanát Topoľčany, diecéze nitranská.[4][5][6]
Barokní socha svatého Urbana.[7]
Obec leží ve střední části Nitranské pahorkatiny podél Solčianského potoku, pravostranného přítoku Bebravy. Podle regionálního geomorfologického členění Slovenska obec patří do celku Podunajská pahorkatina, podcelek Nitranská pahorkatina a okrsku Bojnianská pahorkatina. Rovinatá až mírně zvlněná pahorkatina je členěna úvaly a údolími ve směru severozápad-jihovýchod.[7] Území leží v nadmořské výšce v rozmezí 188–266 m, střed obce leží ve výšce 209 m n. m.[8] Území je tvořeno neogenními sedimenty, které jsou kryté spraší a sprašovými hlínami. Z půdních typů je zastoupena hnědozem.[7] Místy se vyskytují dubohabřinové porosty.[8] Celková rozloha území je 2,66432 km², z toho v roce 2020 připadalo 88 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 80 % orná půda, 3 % zahrady a 4 % lesy.[9] V roce 2023 připadalo 234,22 ha na zemědělskou půdu, z toho byla 213,70 ha orná půda a 7,23 ha zahrady. Lesy zaujímaly 9,45 ha, 1,97 ha vodní plochy a 13,02 ha zastavěná plocha a nádvoří.[10] Obec sousedí:[11][12]
Norovce | Chudá Lehota, | Rajčany |
Topoľčany | ![]() |
Horné Chlebany |
Krušovce | Krušovce |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Solčianky na slovenské Wikipedii.