V tomto článku se budeme věnovat vzrušujícímu tématu Poggio Bracciolini, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých oblastech. Od svých počátků až do současnosti byl Poggio Bracciolini předmětem studia a analýzy, což nám umožnilo hlouběji porozumět jeho charakteristikám a dopadům na společnost. V tomto smyslu prozkoumáme různé aspekty související s Poggio Bracciolini, od jeho dopadu na ekonomiku až po jeho dopady na sociální a kulturní sféru. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory, které byly o Poggio Bracciolini vyjádřeny, s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto kontroverzního tématu.
Poggio Bracciolini | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Giovanni Francesco Poggio Bracciolini |
Narození | 11. února 1380 Terranuova Bracciolini |
Úmrtí | 30. října 1459 (ve věku 79 let) Florencie |
Povolání | historik, klasický učenec, filozof, překladatel a spisovatel |
Děti | Jacopo Bracciolini |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gianfrancesco (nebo Giovanni Francesco) Poggio Bracciolini (latinský Poggius (Florentinus); 11. února 1380 dnešní Terranuova Bracciolini – 30. října 1459 Florencie) byl jedním z nejslavnějších humanistů italské renesance. Byl jedním z průkopníků humanistického hnutí, protože znovu objevil některá důležitá díla starověku a znovu je zpřístupnil evropským intelektuálům. Významný je též jeho příspěvek k vývoji latinky; je považován za vynálezce humanistického písma.
Jako papežský tajemník byl přítomen na kostnickém koncilu. Do doby jeho tamního pobytu spadá list, který napsal jako očitý svědek odsouzení a popravy mistra Jeronýma Pražského svému příteli Leonardovi z Arezza.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poggio Bracciolini na německé Wikipedii.