V tomto článku prozkoumáme téma Pierre Bouguer a jeho význam pro dnešek. Pierre Bouguer je téma, které upoutalo pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí, což ve společnosti vyvolává rostoucí zájem. V průběhu historie hrál Pierre Bouguer zásadní roli v různých oblastech, od vědy a techniky po kulturu a umění. V tomto smyslu je nezbytné důkladně analyzovat dopad, který má Pierre Bouguer na náš každodenní život, stejně jako na vývoj společnosti jako celku. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží osvětlit různé aspekty související s Pierre Bouguer a poskytuje komplexní a obohacující pohled na toto téma.
Pierre Bouguer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. února 1698 Le Croisic |
Úmrtí | 15. srpna 1758 (ve věku 60 let) Paříž |
Povolání | hydrograf, objevitel, matematik, fyzik a astronom |
Zaměstnavatel | Francouzská akademie věd (od 1731) |
Ocenění | člen Královské společnosti (1750) |
Rodiče | Jean Bouguer |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pierre Bouguer (16. únor 1698, Croisic – 15. srpen 1758, Paříž) byl francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik. Vynalezl pyrometr, fotometr a heliometr. Řešil především problém absorpce světla (Essai d'optique, 1729) a gravitačního pole Země (Manière d'observer en mer le déclinaison de la boussole, 1731). Jeho objevy v této oblasti měly zásadní dopad na námořní navigaci. Zabýval se též přeměnami objemu kovů v důsledku tepelných změn. Popsal lom paprsků a jejich výchylky na obzoru, ubývání hustoty vzduchu v různých výškách apod. V roce 1731 se stal členem pařížské akademie.[1] Roku 1735 se účastnil spolu s Godinem a Condaminem měření poledníkového stupně v Jižní Americe. V této výpravě strávil 7 let.[2]