Dnes je Peter Mansfield tématem velkého zájmu a významu v moderní společnosti. Po mnoho let je Peter Mansfield předmětem debat, diskuzí a analýz v různých oblastech a disciplínách. Jeho význam přesahuje hranice a má velký dopad na každodenní životy lidí. Peter Mansfield je předmětem studia, výzkumu a vývoje a jeho vliv je v dnešním světě stále patrnější. V tomto článku prozkoumáme téma Peter Mansfield do hloubky, prozkoumáme jeho různé aspekty a problémy a také jeho dopad na společnost a každodenní život.
Peter Mansfield | |
---|---|
![]() | |
Narození | 9. října 1933 Lambeth |
Úmrtí | 8. února 2017 (ve věku 83 let) Nottingham |
Místo pohřbení | Beeston |
Alma mater | Londýnská univerzita královny Marie |
Povolání | fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a biofyzik |
Zaměstnavatel | Nottinghamská univerzita |
Ocenění | Dennis Gabor Medal and Prize (1988) Mullard Award (1990) čestný doktor Univerzity Louise Pasteura (1995) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (2003) Národní síň slávy vynálezců (2007) … více na Wikidatech |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peter Mansfield (9. října 1933 Londýn - 8. února 2017 Nottingham[1]) byl anglický fyzik, který roku 2003 spolu s Paulem Lauterburem získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za zdokonalení zobrazovací metody založené na magnetické rezonanci (MRI). Metoda, která na rozdíl od počítačové tomografie (CT) nepracuje s rentgenovým zářením, se rychle rozšířila v lékařské diagnostice, zejména pro zobrazování měkkých tkání. Mansfield nově rozvinul využití nerovnoměrností a gradientů v magnetickém poli a zpřesnil diagnostiku pomocí matematických analýz.[2]
Vystudoval fyziku na univerzitě v Londýně, absolvoval roku 1962. Roku 1979 se na Nottinghamské univerzitě stal profesorem. Roku 1993 byl povýšen do šlechtického stavu.[3]