V dnešním světě hraje Perovskit zásadní roli ve společnosti, ať už jako referenční bod v historii, jako protagonista tématu obecného zájmu nebo jako relevantní postava dneška. Jeho vliv se rozšiřuje do mnoha aspektů každodenního života a jeho význam nelze ignorovat. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam Perovskit a jeho dopad v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit odhalit důvody jeho pozoruhodného vlivu a místo, které zaujímá v moderní společnosti.
Perovskit | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | CaTiO3 |
Identifikace | |
Barva | žlutá, červenohnědá až černá |
Vzhled krystalu | pseudohexaedry, pseudooktaedry |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 5,5 |
Lesk | diamantový, kovový, mastný |
Štěpnost | dobrá |
Index lomu | nα = 2,300 nβ = 2,340 nγ = 2,380 |
Vryp | šedobílý |
Hustota | 4 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | HF, H2SO4 |
Perovskit (Rose, 1839), chemický vzorec CaTiO3 (oxid vápenato-titaničitý), je kosočtverečný minerál.
Pojmenoval jej Gustav Rose (1798–1873) podle Lva Alexejeviče Perovského (1792–1856), ruského diplomata, ministra, mineraloga a archeologa.
Akcesorický minerál alkalických bazických hornin, nefelinických syenitů a karbonatitů.
Tvoří krystaly, zrnité agregáty, ledvinité masy. Krystaly mají tvar pseudohexaedrů nebo pseudooktaedrů, dvojčatné srůsty.
pyrochlor, ilmenit, leucit, titanit
Možný zdroj titanu a vzácných zemin. S uměle krystalizovaným perovskitem se experimentuje pro účely využití ve fotovoltaických článcích s vysokou účinností.[1] Testují se také možnosti nanášení materiálu na podklad nástřikem.[2]
Výskyt řídký.