V dnešním světě se Pernilla Augustová stal opakujícím se tématem nesporného významu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku nebo každodenní životy lidí, Pernilla Augustová dnes nabylo značného významu. Jeho vliv není omezen na konkrétní oblast, ale zahrnuje různé aspekty od technologie po kulturu. S pokrokem globalizace se Pernilla Augustová stal společným bodem zájmu ve všech koutech světa a vyvolává debaty, úvahy a akce, které se snaží porozumět a řešit jeho rozsah a dopad. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Pernilla Augustová a jeho důsledky na různé aspekty moderního života.
Pernilla Augustová | |
---|---|
![]() Pernilla Augustová (2013) | |
Narození | 13. února 1958 (67 let) Katarina church parish |
Choť | Klas Östergren (1982–1989) Bille August (1991–1997) |
Děti | Alba August a Asta Kamma August |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pernilla Augustová, rodným jménem Mia Pernilla Hertzman-Ericsonová (* 13. února 1958 Stockholm) je švédská herečka, režisérka a scenáristka. Jejím prvním manželem byl spisovatel Klas Östergren a druhým manželem dánský režisér Bille August. Má tři dcery, prostřední Alba Augustová je herečkou Městského divadla v Malmö.
Je vnučkou spisovatelky Gurli Hertzman-Ericsonové. Debutovala ve filmu v roce 1975, kdy jí režisér Roy Andersson svěřil epizodní roli ve filmu Giliap. Vystudovala stockholmskou hereckou akademii a od roku 1985 byla členkou souboru Královského dramatického divadla. Hrála ve filmech Lasseho Hallströma, Bo Widerberga a Vilgota Sjömana, v roce 1982 vytvořila roli chůvy Maj ve filmu Ingmara Bergmana Fanny a Alexandr. V roce 1992 ztvárnila Bergmanovu matku v životopisném filmu S nejlepšími úmysly, který režíroval Bille August – za tuto roli získala cenu Zlatohlávek a cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes. Hlavní roli ztvárnila v televizním filmu Soukromé rozhovory, který natočila Liv Ullmannová podle scénáře Ingmara Bergmana. V roce 1999 obdržela Zlatohlávka za vedlejší úlohu ve filmu Där regnbågen slutar. Hrála Pannu Marii v americkém filmu Marie, matka boží a Shmi, matku Dartha Vadera, ve filmech George Lucase Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba a Star Wars: Epizoda II – Klony útočí.
V roce 2005 režírovala svůj první krátkometrážní film Časovaná bomba, za film Na druhé straně získala v roce 2010 Zlatohlávka za nejlepší scénář a režii, cenu kritiků na Benátském filmovém festivalu a nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Je rovněž jedním z režisérů dánského televizního seriálu Dědictví.
Je nositelkou vyznamenání Litteris et Artibus a divadelní Ceny Eugene O'Neilla. V roce 2007 byla členkou poroty Mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu.
V letech 2021 až 2024 ztvárnila roli švédské královny Kristiny v seriálu Mladá modrá krev streamovací platformy Netflix.