Dnes je Pedro Nunes téma, které se v naší společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se Pedro Nunes stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na zdraví, ekonomiku nebo životní prostředí, Pedro Nunes dokázal upoutat pozornost akademiků, odborníků i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pedro Nunes, od jeho počátků až po jeho možné důsledky v budoucnosti.
Pedro Nunes | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Pedro Nunes a Petrus Nonius |
Narození | 1502 Alcácer do Sal |
Úmrtí | 11. srpna 1578 (ve věku 75–76 let) Coimbra |
Místo pohřbení | Igreja matriz da Assunção (40°13′19″ s. š., 8°35′15″ z. d.) |
Alma mater | Univerzita v Salamance (1517–1523) Lisabonská univerzita (1529–1532) |
Povolání | matematik, geograf, astronom, kosmograf, lékař, filozof a kartograf |
Zaměstnavatelé | Lisabonská univerzita (1529–1537) Univerzita Coimbra (1544–1562) Univerzita v Salamance |
Funkce | ![]() Q10261163 (1529–1578) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pedro Nunes, latinsky Petrus Nonius (1502, Alcácer do Sal – 11. srpna 1578, Coimbra), byl portugalský matematik a kosmograf. Jeho mapy silně ovlivnily éru zámořských objevů obou jihoevropských mocností, Španělska i Portugalska.
Pocházel z židovské rodiny.[1] Vystudoval filozofii, matematiku, lékařství a geografii ve Španělsku, na univerzitě v Salamance. Absolvoval roku 1523. Do Portugalska se vrátil v roce 1527.
Byl poté učitelem v královské rodině a profesorem matematiky na univerzitách v Lisabonu (1529-1538) a Coimbře (1544-1562). Roku 1529 byl jmenován královským zeměpiscem. V letech 1538-1544 působil (pravděpodobně) na španělském královském dvoře, poté se vrátil do Portugalska.[2]
Roku 1537 vydal svou první knihu Tratado da Sphera, a to v portugalštině (psal poté i v latině). Kolem roku 1550 učinil objev, pro který je dnes nejznámější: definoval křivku loxodromu (primárně jde o křivku, kterou opíše loď, jež drží stále stejný směr kompasu, v Mercatorově zobrazení zeměkoule se loxodroma stává přímkou). Jeho klíčovým matematickým dílem je kniha Libro de Algebra.
Jeho žákem byl João de Castro, který pro Portugalce zmapoval pobřeží Indického oceánu a Rudého moře.[3]