Pavel Haas

Dnes se chceme věnovat velmi důležitému tématu: Pavel Haas. Jde o téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskuse, a proto jsme se rozhodli věnovat mu celý článek, abychom jej analyzovali do hloubky. Pavel Haas je téma, které ovlivnilo velké množství lidí po celém světě, protože má důsledky v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Pavel Haas, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a možná řešení. Doufáme, že tento článek bude pro naše čtenáře velmi užitečný a poskytne jim větší jasnost a porozumění o Pavel Haas.

Pavel Haas
Pavel Haas
Pavel Haas
Základní informace
Narození21. června 1899
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1944 (ve věku 45 let)
koncentrační tábor Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel
OceněníČestné občanství města Brna (2000)
Manžel(ka)Soňa Haasová
DětiOlga Haasová-Smrčková
RodičeLipmann Haas
PříbuzníHugo Haas (bratr)
SídlaBrno (do 20. století)
Bratislavská
Brno
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Haas (21. června 1899 Brno[1] – 17. října 1944 koncentrační tábor Osvětim) byl český hudební skladatel první poloviny 20. století.

Život

Pocházel z brněnské židovské rodiny; jeho bratr Hugo se stal filmovým hercem a režisérem. Spolupracoval s ním na třech filmech, pro které složil hudbu (Život je pes, Mazlíček a Kvočna). Zamiloval se do vdané lékařky Soni Jakobsonové (manželky ruského jazykovědce Romana Jakobsona), která se rozvedla, aby se mohli 17. října 1935 vzít. Roku 1937 se jim narodila dcera Olga – později herečka. Na manželčino přání se plně věnoval skládání. Dokončil operu Šarlatán, a ta měla premiéru v dubnu 1938. Po příchodu německých vojsk zvažovali emigraci, ale neměli štěstí a nezískali potřebná víza. Jeho bratr Hugo Haas úspěšně emigroval s manželkou Bibi do USA, ale svého několikatýdenního syna Ivana přenechal v péči brněnských příbuzných.

Studoval na Brněnské konzervatoři u Jana Kunce, Viléma Petrželky a Leoše Janáčka.

Kámen zmizelých ve Smetanově ulici Brně

Jeho hudební dílo zahrnuje jen několik desítek skladeb; uplatňují se v něm prvky české a moravské lidové hudby, často také cituje husitské písně a Svatováclavský chorál. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let pracoval na symfonii, kterou však již nestačil dokončit. Dne 2. prosince 1941 byl deportován do Terezína, kde byl zdrcen poměry, v nichž se náhle ocitl. Přesto složil na hebrejský text mužský sbor Nenaříkej (Al S´fod). Z Terezína byl transportován 16. října 1944[2] do Osvětimi, kde bylo 17. října 1944 rozhodnuto, že bude poslán do plynové komory.

Dílo

Opera

  • Šarlatán. Tragikomická opera na vlastní libreto o 3 jednáních v 7 obrazech (1934-37)

Orchestrální skladby

  • Zesmutnělé scherzo pro velký orchestr op. 5 (1921)
  • Předehra pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci, op. 11 (1930-31)
  • Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op.1 2 (1931-32)
  • Suita z opery Šarlatán pro velký orchestr, op. 14 [1936)
  • Symfonie pro velký orchestr (1940-41, nedokončena)
  • Studie pro smyčcový orchestr (1943)

Vokální skladby

Pamětní deska bratrům Haasovým v Biskupské ulici v Brně
  • Karneval op. 9 (mužský sbor, slova Dalibor Chalupa), (1928-29)
  • Al s'fod (mužský sbor, slova David Shimoni, 1941)
  • Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr, op. 1 (1918-19, 1938)
  • Tři písně pro soprán a klavír na slova J. S. Machara op. 2 (1919-20)
  • Čínské písně pro alt a klavír op. 4 (slova Kao-ši, Cui-hao, Thu-fu, 1921)
  • Vyvolená. Pro tenor, flétnu nebo pikolu, housle, lesní roh a klavír na slova Jiřího Wolkera, op.8 (1927)
  • Sedm písní v lidovém tónu na slova F. L. Čelakovského pro vyšší hlas a klavír, op.18 (1940)
  • Čtyři písně na slova čínské poesie pro bas nebo baryton a klavír. Překlad Bohumil Mathesius.
    • Zaslechl jsem divoké husy, text: Wej Jing-wu
    • V bambusovém háji, text: Wej Jing-wu
    • Daleko měsíc je domova, text: Chang Chiu-ling
    • Probdělá noc, text: Han Yu

Komorní skladby

Pamětní deska Pavla Haase v Havlíčkově ulici v Brně
  • I. smyčcový kvartet op. 3 (1920)
  • II. smyčcový kvartet s bicími nástroji ad lib. "Z opičích hor" op. 7 (1925)
  • III. smyčcový kvartet op. 15 (1927-28)
  • Fata morgana. Klavírní kvintet s tenorovým sólem na slova Rabindranáta Thákura, op. 6 (1923)
  • Dechový kvintet, op. 10 (1929)
  • Suita pro klavír op. 13 (1935)
  • Allegro moderato pro klavír (1938)
  • Suita pro hoboj a klavír, op. 17 (1939)

Odraz v kultuře

Pavel Haas je také jednou z ústředních postav románu Bezejmenní. Příběh, do kterého byla jeho osobnost zasazena, je sice založen na pravdivých událostech, sám Pavel Haas v něm ale ve skutečnosti nefiguroval.

Reference

  1. ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 125, sn. 65 . NA . Dostupné online. 
  2. ↑ Databáze obětí holocaustu: Haas Pavel . Terezínská iniciativa, rev. 2014 . Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Lubomir Peduzzi: Pavel Haas (1991), Muzejni a vlastivědná společnost Brno 1993

Externí odkazy