V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Pasivní kouření a vše, co obnáší. Od svého vzniku a vývoje až po dopad na současnou společnost byl Pasivní kouření v průběhu let předmětem zájmu a debat. Dozvíme se o jeho významu v různých oblastech a také o různých úhlech pohledu, které v tomto ohledu existují. Prostřednictvím hloubkové a objektivní analýzy se snažíme lépe porozumět tomu, co Pasivní kouření znamená a jak ovlivňuje naše životy. Od historických aspektů až po jeho relevanci v současném kontextu se tento článek snaží poskytnout úplný pohled na Pasivní kouření a vše, co zahrnuje.
Důsledek kouření v podobě kouřového mraku během koncertu ZNC.
Pasivní kouření (známé také jako druhotné kouření, nedobrovolné kouření či vystavení tabákovému kouři – nebo ETS vystavení, anglicky secondhand smoke) nastává, když kouř jedné osoby kouřící tabákové výrobky (či kuřákovy zplodiny) je vdechován jinými. Současné vědecké důkazy ukazují, že pasivní vystavení tabákovému kouři způsobuje smrt, nemoci a (někdy i trvalá) chronická postižení vedoucí ke zdravotnímu postižení, mj. astma.[1][2][3][4][5][6][7] Pasivní kouření způsobuje kontaminaci organismu olovem.[8]
Pasivní kouření je jedním z klíčových problémů, které vede k zákazu kouření na pracovištích a veřejně přístupných vnitřních prostorách, včetně budování nekuřáckých restaurací.
Usazené zplodiny jsou však dlouhodobě zdrojem zdraví nebezpečných látek – jedná se o tzv. thirdhand smoke.[9]
Reference
↑Rámec Světové zdravotnické organizace na kontrolu tabáku; První mezinárodní smlouva o veřejném zdraví, přijatá ve 192 zemích světa a podepsána 168 zeměmi. Její článek 8.1 uvádí „Strany uznaly, že vědeckými důkazy bylo jasně dokázáno, že vystavení tabákovým zplodinám způsobuje smrt, nemoci a zdravotní postižení.“