V dnešním článku budeme analyzovat důležitost Palmyra (atol) v naší současné společnosti. Palmyra (atol) je problém, který v posledních letech nabyl na významu a který se týká lidí všech věkových kategorií a kontextů. Dnes je nezbytné pochopit, jak Palmyra (atol) ovlivňuje naše životy a svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a studie, které nám pomohou lépe porozumět významu Palmyra (atol) dnes. Od svých zdravotních důsledků až po vliv na ekonomiku, Palmyra (atol) hraje v naší společnosti zásadní roli a zaslouží si být podrobně analyzován.
Palmyra | |
---|---|
![]() | |
![]() ![]() Palmyra | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 5°53′ s. š., 162°5′ z. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palmyra je neobydlený atol v západní části Tichého oceánu, součást Liniových ostrovů. Je začleněným územím Spojených států amerických.
Atol leží blízko rovníku, asi 1500 km jižně od Havajských ostrovů. Daleko od civilizace je atol jedním z posledních míst s divokou a nedotčenou tropickou přírodou. Tvoří jej kruhový prstenec 54 malých korálových ostrovů, pokrytých bujnou tropickou vegetací, pevnina zaujímá rozlohu 3,9 km².[1] Největší ostrovy jsou Cooper na severu a Kaula na jihu.
Atol byl původně součástí Havajského království, potažmo Havajské republiky anektované roku 1898 USA. Poté byl do roku 1959 součástí Teritoria Havaj. Při vzniku stávajícího státu Havaj roku 1959 však byla Palmyra vyčleněna jako začleněné neorganizované území. Od roku 1990 je Palmyra chráněná jako přírodní rezervace pod záštitou „The Nature Conservancy“.
Atol není trvale obydlen, ostrovy jsou ale pravidelně navštěvovány jachtaři, kteří zde tráví několik dní při své cestě napříč Pacifikem. Rovněž zde dočasně přebývá personál a vědci, takže velikost zdejší přechodné populace se pohybuje přibližně od 4 do 25 osob.