V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Paderborn a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Paderborn tématem debat a úvah v různých oblastech, ať už v populární kultuře, politice, vědě nebo technologii. V průběhu historie měl Paderborn významný vliv na způsob, jakým lidé interagují mezi sebou navzájem a na prostředí kolem nich. Prostřednictvím tohoto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Paderborn tak relevantní a neustále se vyvíjející téma.
Paderborn | |
---|---|
![]() Trh starého města s kostelem sv. Oldřicha | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°43′ s. š., 8°46′ v. d. |
Nadmořská výška | 94 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
Vládní obvod | Detmold |
Zemský okres | Paderborn |
![]() ![]() Paderborn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 179,38 km² |
Počet obyvatel | 155 749 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 868,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Michael Dreier (CDU) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 05252, 05254, 05251 a 05293 |
PSČ | 33098–33109 |
Označení vozidel | PB |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paderborn (ve vestfálské dolnoněmčině: Paterboärn[2]) je město v severozápadním Německu. Je střediskem zemského okresu Paderborn. Žije zde přibližně 156 tisíc[1] obyvatel.
Město se nachází ve východní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, západně od Teutoburského lesa. Současné hranice města pocházejí z roku 1975, kdy se následkem územní reformy zvětšil počet obyvatel o polovinu a překročil tak hranici 100 000.
Paderborn leží na železniční trati Hamm–Kassel, mimo trasy rychlovlaků ICE.
Název města je odvozován od říčky Pader, přítoku řeky Lippe, považované za nejkratší v Německu (4 km), která pramení na území města; Paderborn získal název od jejího pramene (patris brunna). První písemná zmínka o osídlení v místě pramene je z roku 777, tedy z doby Karla Velikého, který sem několikrát svolal říšský sněm. Od roku 799, kdy se zde Karel Veliký setkal s papežem Lvem III. (ten jej dalšího roku korunoval na římsko-německého císaře), zde sídlilo biskupství, zrušené roku 1804. Roku 1930 bylo obnoveno jako arcibiskupství, pod něž spadají také diecéze Erfurt, Fulda a Magdeburg.
Roku 1028 byl Paderborn poprvé zmíněn jako město, roku 1254 již byl městem hanzovním a obehnán kamennou hradbou, z níž se dochovaly zbytky s jednou válcovou věží.
Roku 1614 byla v Paderbornu založena první univerzita ve Vestfálsku, kterou vedli jezuité, stejně jako gymnázium Theodorianum, a teprve v roce 1917 byla ustavena univerzita jako státní. Nyní působí jako samostatná teologická fakulta. Nová univerzita byla založena roku 1972.
Město bylo těžce poškozeno koncem druhé světové války. V letech 1944-1945 spojenci vybombardovali 85 procent zástavby. Od 31. března do 1. dubna 1945 se zde odehrála bitva mezi americkou 3. obrněnou divizí a německou SS-Ersatz Panzer Brigade Westfalen, v níž byly užity tanky i plamenomety. Během 50. a 60. let bylo město znovu postaveno, a stalo se hlavním průmyslovým městem celého vestfálska. Až do roku 2020 zde sídlila britská vojenská posádka.
20. května 2022 Paderborn zasáhlo ničivé tornádo, které během několika minut strhalo střechy domů a zanechalo 38 zraněných obyvatel.
Zdejší průmysl je silné zaměřen na informační technologie.
Paderhalle je původně opera, nyní multifunkční kulturní zařízení, ve stylu brutalismu ji navrhl arch. Hardt-Waltherr Hämer. Městské divadlo má rovněž moderní budovu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paderborn na německé Wikipedii.