V dnešním světě získal Přílepská skála velký význam v různých oblastech našeho života. Od politiky po technologii, kulturu a společnost se Přílepská skála stal tématem neustálých konverzací a debat. Názory na Přílepská skála se velmi různí, což dokazuje složitost a důležitost, kterou dnes má. Tento článek se bude snažit prozkoumat různé aspekty Přílepská skála a ponořit se do jeho dopadu a významu v dnešní společnosti. Od svých počátků až po svůj vliv na každodenní život vyvolal Přílepská skála velký zájem a je klíčové pochopit jeho dosah a dopad na současný svět.
![]() Přílepská skála | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
![]() Lomová stěna | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 30. dubna 2001[1] |
Nadm. výška | 375–417[1] m n. m. |
Rozloha | 7,94 ha[2][3] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Rakovník |
Umístění | Přílepy |
Souřadnice | 50°7′18,48″ s. š., 13°38′39,12″ v. d. |
![]() ![]() Přílepská skála | |
Další informace | |
Kód | 2125 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Přílepská skála se nachází se u obce Přílepy v okrese Rakovník. Území, jehož ochrana byla vyhlášena v roce 2001, je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.
Předmětem ochrany je bývalý lom, skalnatá krajinná dominanta se zbytky historické těžby arkozového pískovce.
Stěny někdejšího pískovcového lomu jsou nyní využívány jako cvičný terén pro horolezce. Mezi balvany rostou osiky, borovice, jeřáb ptačí a akát. V podrostu pak například kostřava ovčí (Festuca ovina), pavinec horský (Jasione montana), trávnička prodloužená nebo jestřábník savojský (Hieracium sabaudum).[4]. Horolezecké cesty jsou zajištěny lepenými borháky a je zde povoleno použití vklíněnců. Při horolezeckých aktivitách je zakázáno používání magnézia.[5]