Tento článek se bude zabývat tématem Kabečnice, které vyvolalo zájem a diskusi v různých oblastech společnosti. Kabečnice upoutal pozornost výzkumníků, odborníků a dokonce i běžných občanů díky své relevanci a dopadu na různé aspekty každodenního života. V průběhu let byl Kabečnice předmětem analýz, diskuzí a úvah, což dalo vzniknout různým názorům a pohledům na toto téma. V tomto smyslu je velmi důležité prohloubit znalosti a porozumění Kabečnice s cílem obohatit diskusi a podpořit komplexní a kritickou vizi v tomto ohledu. Proto budou v následujících řádcích prozkoumány různé dimenze Kabečnice s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled na toto téma důležité pro dnešní společnost.
![]() Kabečnice | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() Pohled podél Berounky k přírodní rezervaci Kabečnice | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 11. října 1984[1] |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
Nadm. výška | 225–365[1] m n. m. |
Rozloha | 25,15 ha[2][3] |
Správa | AOPK ČR – RP Střední Čechy |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Rakovník |
Umístění | k. ú. Sýkořice |
Souřadnice | 50°1′18,84″ s. š., 13°57′16,56″ v. d. |
![]() ![]() Kabečnice | |
Další informace | |
Kód | 845 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace Kabečnice byla vyhlášena roku 1984 a nachází se po levém břehu řeky Berounky severně od vesnice Žloukovice. Důvodem ochrany jsou společenstva teplomilných skalnatých strání. Je součástí CHKO Křivoklátsko.
Rozkládá se na 25,5 hektarech severně od Žloukovic. Jedná se o jižně a jihozápadně orientovaný levý svah údolí řeky Berounky. Je tvořena strmými svahy se skalními výchozy. Roste tam mj. ohrožená lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vzácná bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a kavyl Ivanův (Stipa pennata), na horních okrajích cenný vstavač kukačka (Anacamptis morio). V rezervaci žije mnoho druhů pavoukovců, z plazů užovka hladká (Coronella austriaca) či ještěrka zelená (Lacerta viridis). Hnízdí zde krahujec obecný (Accipiter nisus) a výr velký (Bubo bubo). Přírodní rezervace není veřejnosti přístupná.[4]
Oblast je součástí Barrandienského proterozoika, konkrétně tiského a čistecko - jesenického masivu. Přírodní památka se nachází na levém nárazovém břehu s výraznými skalními stěnami, vznikla erozní činností zařezávajícího se toku řeky Berounky do břidlic a drob. Z geologického hlediska je lokalita zajímavá jen pro účely geologického mapování.[5]