V dnešním světě se Ottó Bláthy stalo tématem velkého významu a zájmu širokého sektoru společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho roli v historii, Ottó Bláthy se stal tématem neustálých diskuzí v různých oblastech. V průběhu let vyvolal Ottó Bláthy smíšené názory, vzrušené debaty a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku dnes důkladně prozkoumáme roli Ottó Bláthy a probereme jeho důležitost v různých kontextech.
Ottó Bláthy | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. srpna 1860 Tata |
Úmrtí | 26. září 1939 (ve věku 79 let) Budapešť |
Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
Alma mater | Technická univerzita Vídeň (do 1882) |
Povolání | inženýr, vynálezce, šachista, skladatel šachových úloh a elektroinženýr |
Ocenění | čestný doktor Technické univerzity Vídeň |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ottó Titusz Bláthy (11. srpna 1860, Tata – 26. září 1939, Budapešť) byl maďarský elektrotechnik a vynálezce. Spoluvynalezl elektrický transformátor, stabilizátor napětí a elektroměr. Přihlásil více než sto patentů.
Narodil se v bohaté obchodnické rodině v městečku Tata na severozápadě dnešního Maďarska.[1] Vystudoval strojní inženýrství na Technické univerzitě ve Vídni, absolvoval roku 1882. Rok poté nastoupil do továrny Ganz, kde pracoval takřka do konce života. Právě zde roku 1885 vyvinul transformátor, spolu s kolegy Miksou Dérim a Károly Zipernowskym. Bláthyho originálním řešením bylo, že byly transformátory vyrobeny s uzavřeným železným jádrem. Vynález umožnil masivní zavádění elektrického světla do domácností i továren.
Roku 1887 jako první zapojil generátory střídavého proudu paralelně, což o rok později umožnilo první připojení vodní elektrárny k tepelné. V roce 1889 zkonstruoval kilowatthodinový elektroměr. Podobných zařízení sice vzniklo více, ale právě jeho řešení se v praxi osvědčilo nejvíce.[2]
Věnoval se také šachům, vymyslel řadu úloh kompozičního šachu.