Watthodina

Watthodina je téma, které vyvolává zájem již mnoho let, protože se týká velkého počtu lidí v různých oblastech jejich života. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na osobnostní, profesní a sociální rozvoj jednotlivců. Postupem času byly provedeny četné studie a výzkumy pro lepší pochopení Watthodina a jeho důsledků, což vedlo k vytvoření různých přístupů a teorií v tomto ohledu. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Watthodina, od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost, s cílem poskytnout širokou a úplnou vizi tohoto tématu.

Wattmetr zobrazující watthodiny

Watthodina (značka Wh) je jednotka energie. V praxi se nejčastěji používá její násobek kilowatthodina, kWh (1000 watthodin) pro měření spotřeby elektřiny.

Watthodina nepatří do soustavy SI, přestože je odvozena od jednotky watt. Jednotkou energie se v soustavě SI stala jednotka joule, která odpovídá jedné wattsekundě.

Jedna watthodina odpovídá práci stroje s příkonem jeden watt po dobu jedné hodiny, neboli 3600 joulům. Kilowatthodina je tedy rovna 3 600 000 joulům, neboli 3,6 megajoulům.

Za 1 spotřebovanou kilowatthodinu elektrické energie v roce 2022 zaplatila česká domácnost v průměru 6 až 8 Kč[1], pokud elektřinou netopila, ani neohřívala vodu.

Násobky

V praxi se velmi často používají násobky a díly této jednotky, např.:

  • kWh – kilowatthodina (103 Wh)
  • MWh – megawatthodina (106 Wh)
  • GWh – gigawatthodina (109 Wh)
  • TWh – terawatthodina (1012 Wh)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Průměrná cena elektřiny za kWh v roce 2019 zdražila na 4,6 korun. Kdo ji prodává levněji?. Elektrina.cz . 2019-03-18 . Dostupné online. 

Externí odkazy