Otruby

V dnešním světě má Otruby velký význam v různých aspektech každodenního života. Ať už v pracovní, sociální, kulturní nebo technologické oblasti, Otruby se stal tématem zájmu mnoha lidí. Jeho dopad byl tak významný, že ve společnosti vyvolal četné debaty a protichůdné názory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Otruby a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit lépe porozumět důležitosti a důsledkům Otruby v současném světě.

Obilné otruby
O vesnici pojednává článek Otruby (Slaný).

Otruby jsou odpadní produkt při výrobě mouky z obilnin, vnější části obilky po oddělení zrna.

Výroba

Šrot přepadává při vysévání meliva z posledních šrotů, vymílacích a domílkových chodů, dále od loupání a kartáčování obilí. Podle granulace se dělí na hrubé (od kartáčování a šrotů) a jemné (z vymílání a loupání). Obsahují nejen částice slupek, ale i částice klíčků a endospermu, poněvadž ani moderní technologie nezaručuje jejich úplné oddělení. Při mletí pšenice se získává 17–18,5 % otrub, žita 20–25 % otrub a ječmene asi 22 % otrub.

Využití

Otrub se využívá hlavně jako součást krmiva. V 17. století v Japonsku jich bylo užíváno i jako hnojiva.[1]

Proti dřívějším názorům, že otruby jsou v lidské potravě bezcenné, stojí nový poznatek, že tzv. balastní látky podávané v přiměřených dávkách mají příznivý dietetický vliv.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VASILEJOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 604 s. S. 265. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Chléb. Sv. 12, str. 230
  • KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80-247-4533-6.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu otruby na Wikimedia Commons